Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie
Abstrakt
S rostoucím zájmem o stav životního prostředí čelí chovatelé ryb výzvě spojující v sobě maximalizaci produkce ryb při současném zachování integrity ekosystému rybníků. V polointenzivně obhospodařovaných rybnících je produkce ryb založena na využití přírodního produkčního potenciálu ekosystému rybníka a doplňkového krmiva. Porozumění zdrojům a osudu vstupů v rybnících je zásadní pro posouzení účinnosti využití těchto vstupů, a tím ke snížení ztrát živin a organických látek. V České republice není ekologická integrita rybníků pravidelně posuzována, i když rybniční akvakultura zde představuje významnou ekonomickou činnost. Proto byla v letech 2014 až 2018 v rybníku Dehtář sledována kvalita vody na jeho přítoku, odtoku i ve vlastním tělese rybníku. Pro kvantifikaci zdrojů a osudů vstupů živin a organické hmoty v Dehtáři byly použity bilance živin a organického uhlíku. Posouzení metabolických rychlostí ekosystému, složení společenstva planktonu, efektivita využití vstupů živin a organického uhlíku a retence živin byly použity k posouzení vlivu rybářských praktik na strukturu a fungování ekosystému rybníka. Pro stanovení a porovnání hladin rozpuštěného a difuzního metanu (CH4) ze dvou typů rybníků (hlavní a plůdkové) lišících se ve velikosti chovaných jedinců (velikostních kohort) kapra obecného byl použit model přeshraniční vrstvy. Výsledky ukázaly, že rybník Dehtář se stal hypertrofním v důsledku praktikovaného rybářského managementu, konkrétně díky vysokým rybím obsádkám (včetně "plevelných" druhů ryb), aplikaci hnojení a doplňkového krmení. Ve společenstvech fytoplanktonu dominovaly druhy tolerantní k eutrofizaci, včetně toxických sinic. Větší druhy zooplanktonu z rybníka zmizely z důvodu vysokého vyžíracího tlaku ryb již během jara. Hlavními zdroji vstupů fosforu, dusíku a organického uhlíku do rybníka představovalo krmivo, přítok vody a primární produkce. Hlavním osudem dusíku a fosforu byla akumulace ve vodě a sedimentech, zatímco respirace byla hlavním osudem organického uhlíku. Účinnost využití vstupů živin byla srovnatelná s výsledky z jiných studií, ale efektivita využití vstupů organického uhlíku byla poněkud nižší. Obecně byla tato účinnost nízká kvůli špatné kvalitě a nízké stravitelnosti obilovin použitých jako krmivo pro ryby a také díky neschopnosti přenést primární produkci do biomasy ryb. Potenciál rybníka Dehtář udržet živiny je srovnatelný s jinými jezery a nádržemi mírného pásma. To lze vysvětlit vysokým množstvím do rybníka vstupujících živin, jejich asimilací rybami a fytoplanktonem, sedimentací a denitrifikací. Avšak během výlovu rybníka je část zadržených živin uvolněna a vypuštěna z rybníka do povodí. Dále bylo zjištěno, že nevyužitá organická hmota částečně podporuje i produkci metanu, který se pak uvolňuje do atmosféry. Koncentrace metanu byla v plůdkových rybnících vyšší než v hlavních rybnících, ale difuzní emise metanu se mezi těmito dvěma typy rybníků příliš nelišily. Na základě našich současných zjištění tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat rizika znečištění rybníků a jejich povodí.