Možnosti zvýšení adaptability a prevence negativních změn v chování u násady jesetera sibiřského (Acipenser baerii)

Abstract

Pokus byl proveden za účelem posouzení účinku změny krmné technologie v intenzivním chovu jesetera sibiřského (Acipenser baerii) na chování ryb. Testovány byly čtyři režimy krmení ve třech opakováních: krmení na hladinu ve dne (DFSF), krmení na hladinu v noci (NFSF), krmení na dno ve dne (DFBF), krmení na dno v noci (NFBF). Chování jeseterů bylo natáčeno pomocí videosystému v experimentálních pozorovacích nádržích před zavedením krmných režimů ve věku 48 dní po vylíhnutí (dph) a následně každých 20 dní (68, 88 a 108 dph). Paralelně byl zkoumán vliv pěti a desetidenního hladovění na chování ryb. Celkem bylo sledováno pět parametrů: celkový čas strávený v dolních 10 a 25 % nádrže, celkový čas strávený v horních 10 a 25 % nádrže a celková aktivita. Pokus včetně rozkrmení jeseterů trval 100 dní a videa byla analyzována pomocí softwaru MATLAB. Mezi testovanými skupinami byla během pokusu pozorována celá řada statistických rozdílů. Testovaná skupina NFBF ve věku 88 dph vykazovala signifikantně nejvíce stráveného času v dolních 25 % nádrže. Navíc se tato skupina jeseterů ve věku 68 a 88 dph signifikantně nejméně pohybovala v horních 25 % nádrže (ve věku 68 dph se od ní nelišila jen skupina NFSF). V horních ani v dolních 10 % nádrže nebyly po celodenním natáčení nalezeny žádné statistické rozdíly. Po periodě hladovění byla také nalezena řada rozdílů mezi skupinami, avšak nevykazovaly žádný konstantní trend ani návaznost na data zjištěná před hladověním. Výsledkem práce je zjištění, že testovaná skupina NFBF vykazovala nejlepší předpoklady pro intenzivní odchov jeseterů, kteří mají být následně vysazeni do volných vod, jelikož byl u ryb z této skupiny pozorován nejnižší pohyb v horní části nádrže (68 a 88 dph). To může mít za důsledek zvýšené přežití ryb v přírodě díky menší náchylnosti na predaci.