Československý tužkárenský průmysl v centrálně řízeném hospodářství 1948-1968

Abstract

Předkládaná disertační práce se zabývá vývojem a proměnami československého tužkárenství v období po nástupu plánované ekonomiky. V centru analýzy stála nejvýznamnější tužkárna Koh-i-noor Hardtmuth. Pramennou základnu tvořily výroční zprávy, roční účetní výkazy, zprávy ze služebních cest a zápisy z ředitelských a výrobních porad. Využita byla také korespondence s jednotlivými tuzemskými institucemi či se zahraničními obchodními partnery, paměti a závodní časopis. Vynechány nebyly ani dochované obrazové archiválie - propagační letáky a ceníky. Práce vychází z metodologických východisek business history. Předmětem zkoumání se stala organizace, fungování a manažerské strategie v tužkárenském odvětví na pozadí ekonomických změn a reforem. Z hlediska komparace byly do výzkumu zahrnuty rovněž národní podniky Centropen, Gama a Logarex zabývající se výrobou kancelářských potřeb. Důraz byl položen vedle analýzy obratu, úrovně výroby a počtu zaměstnanců na úlohu jednotlivých manažerů při řízení svěřených podniků. Stranou výzkumu nezůstala reklamní a propagační činnost a její význam v socialistickém hospodářství. V této souvislosti nebyl opomenut vliv rozsáhlých soudních sporů o ochranné známky a jméno Hardtmuth, které zasáhly do exportní, výrobní i reklamní oblasti. Jedním z klíčových témat se staly vztahy výrobního podniku s exportními organizacemi.