Vztah rodinného výchovného stylu a školní kázně žáků

Abstract

Bakalářská práce se zabývá vztahem výchovného stylu a školní kázně u žáků druhého stupně základní školy. V teoretické části jsou představeny základní modely výchovných stylů, popsána základní teoretická východiska vztahující se ke kázni žáků a popsány změny ve výchově a kázní žáků s vývojem doby. Primárním cílem empirické části je zjistit, zda existují statisticky významné rozdíly ve školní kázni žáků ve vztahu k jejich výchovnému stylu v rodině. Dalším cílem je zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v ukázněnosti dívek a chlapců. V rámci výzkumného šetření, které má kvantitativní podobu, byly použity tři dotazníky, a to dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině, dotazník na měření školní kázně žáků a osobnostní dotazník BFI-10. Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině byl za účelem zvýšení validity administrován jak rodičům, tak dětem. Dotazník na měření školní kázně žáků byl administrován třídním učitelům daných žáků. Výzkumný vzorek tvoří 117 dětí (ze 4 základních škol), 206 rodičů (115 matek a 91 otců) a 13 učitelů. Výsledky výzkumu prokázaly ve škále ukázněnosti statisticky signifikantní rozdíl mezi emočním vztahem v rodině a ukázněností žáka ve škole. Mezi výchovným řízením v rodině a ukázněností žáka nebyl nalezen statisticky signifikantní rozdíl u žádné položky. Dále byl u nepřipravenosti na vyučování a narušování výuky objeven statisticky významný rozdíl v ukázněnosti mezi dívkami a chlapci, kdy bylo zjištěno, že dívky jsou ve zmíněných situacích ukázněnější než chlapci. Analýzou bylo dále odhaleno, že extraverze statisticky významně pozitivně koreluje se škálou ukázněnosti, přívětivost statisticky významně negativně koreluje se lhaním, svědomitost statisticky významně negativně koreluje s podváděním a otevřenost ke zkušenostem statisticky významně negativně koreluje se škálou ukázněnosti.