Vztah dětí mladšího školního věku z katolických rodin k víře

Abstract

Prezentovaná bakalářská práce se věnuje problematice dětské víry. Konkrétně se zaměřuje na vztah dětí mladšího školního věku z katolických rodin k víře praktikované v jejich rodinách. Teoretická část shrnuje schopnosti, kterých děti tohoto věku dosahují v kognitivním, morálním, emočním a sociálním vývoji, a dále tyto poznatky rozšiřuje o souvislosti s jejich náboženským životem. Poslední dvě kapitoly se následně věnují přístupům ke zkoumání vývoje religiozity a socializace víry (především v rodinách). Empirická část hledala odpověď na otázku, jak děti mladšího školního věku z katolických rodin vnímají víru praktikovanou v jejich rodinách. Toho se dosáhlo za využití kvalitativního designu výzkumu: vícečetné případové studie. Data byla získána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s dětmi ve věku od devíti do jedenácti let. Jejich přepisy prošly následnou analýzou pomocí otevřeného kódování. Práce data prezentuje technikou vyložení karet ve vzájemném porovnávání v rámci jednotlivých kategorií (sociální vlivy na dětskou víru, vysvětlování si náboženských rituálů, vnímání náboženských pravidel, prožívání náboženské víry a vztahování se k náboženským entitám - Bohu, Ježíši, Panně Marii a Duchu svatému). Zjistilo se, že v náboženském životě dětí tohoto věku hraje významnou roli rodina. Děti se identifikují s rolí křesťana i s pravidly, která z ní plynou. Zpověď a modlitba jim slouží ke komunikaci s Bohem a náboženskými entitami, zároveň jsou vnímány jako pomoc proti špatným pocitům a strachu. Děti pozitivně vnímají náboženské bytosti a popisují je antropomorfickými i abstraktními pojmy. Také se ukázalo, že prožívání náboženských rituálů a jejich chápání odpovídá teoriím kognitivního, morálního i emočního vývoje uvedených v teoretické části práce.