Pravomoci a oprávnění zpovědníka
Abstrakt
Odpuštění hříchů a smíření s Bohem je plodem Kristova vykupitelského díla. Zpovědník uděluje rozhřešení v osobě a mocí samotného Krista, to znamená, že přivlastňuje účinky Kristovy vykupitelské oběti jednotlivým věřícím. Zpovědník proto musí být nositelem svátostného kněžství v biskupském nebo kněžském stupni a pro jeho službu je také nezbytné pověření církví k udílení svátosti smíření.
Zpovědník je oprávněn prominout nápravný test latae sententiae, který dosud nebyl úředně prohlášen. Tato pravomoc náleží biskupům z titulu přijatého svěcení a kanovníku penitenciáři či kaplanovi na základě jejich úřadu. Každý kněz je oprávněn prominout nápravný trest v naléhavém případě. Jedná se o situaci, ve které je pro penitenta tvrdé setrvat v těžkém hříchu až do doby, než příslušný představený promine trest. Mezi pravomoci zpovědníka náleží také oprávnění udělit dispenz od tajných manželských překážek pocházejících z církevního práva a také od iregularit či překážek k výkonu moci ze svěcení.
Pravomoci zpovědníka se plně řídí zásadou salus animarum suprema lex, což odpovídá poslání zpovědníka, kterým je odpouštět hříchy v osobě Krista (in persona Christi) a tím uskutečňovat Kristovo dílo vykoupení v jednotlivých věřících.