Využití hodnotících a měřících nástrojů pro hodnocení populace starší 60 let
Abstrakt
Úvod: Populace straší 60 let je jednou z nejohroženějších skupin z hlediska zdravotní stránky. Je nutné poskytovat vysoce kvalifikovanou a odbornou péči, která bude přispívat k udržení nebo zvýšení kvality života. Jednou z možností jak, tohoto dosáhnout je správné a vhodné používání hodnotících nástrojů.
Cíl: Disertační práce měla za cíle zjistit postoj sester vůči současně používaným hodnotícím nástrojům, dále zjistit výskyt geriatrických syndromů u populace starší 60 let a jejich případný dopad na kvalitu života a posledním cílem bylo provést jazykovou validaci nástroje Rapid Geriatric Assessment.
Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní a kvalitativní části. V rámci kvantitativního výzkumného šetření byl použit dotazníkový sběr dat v Jihočeském kraji, a to jak u populace starší 60ti let, tedy výzkumný soubor A, tak u sester poskytující péči populaci starší 60ti let, tedy výzkumný soubor B. Dotazníky byly vytvořeny pro oba výzkumné soubory a skládaly se z nestandardizované části a standardizované části. U seniorů bylo nestandardizované šetření zaměřené na hodnocení poskytované péče, zařízení, vykonávání běžných aktivit a zhodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu. Standardizovaná část obsahovala nástroj RGA pro zmapování geriatrických syndromů a WHOQOL BREF pro monitoraci kvality života. U sester byla nestandardizovaná část určena pro hodnocení současně používaných nástrojů, dále nového nástroje RGA a na zhodnocení určených oblastí zdravotně sociální péče. Nástroj RGA byl po souhlasu autora přeložen do českého jazyka, otestován v pilotáži, dle potřeb upraven a následně byl zanesen jako součást dotazníkového šetření. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo pomocí metody focus group a bylo prováděno se sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči seniorům v nemocničním nebo jiném druhu zařízení nebo v domácí péči.
Výsledky: Výsledky prokázaly přítomnost křehkosti, sarkopenie, úbytku tělesné hmotnosti, mírné kognitivní poruchy a demence. Dále byl také prokázán negativní dopad geriatrických syndromů na kvalitu života seniorů. U sester bylo prokázáno, že úroveň vzdělání a délka praxe ovlivňují pohled na hodnotící nástroje a ovlivňují také samotné používání hodnotících nástrojů. Dále byl zjištěn vliv pobytu seniorů na subjektivní
hodnocení psychického a fyzického zdravotního stavu a na spokojenost s fyzickým a psychickým zdravotním stavem. Byl také zjištěn dopad nejzávažněji vnímaného onemocnění na uspokojení potřeb a vykonání běžných denních aktivit u seniorů.
Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku používání hodnotících nástrojů u populace starší 60 let. Byla vytvořena modifikovaná ošetřovatelská dokumentace, které by měla lépe sloužit pro základní zhodnocení zdravotního stavu seniorů.