Raně středověká sakrální architektura Písecka - revize a analýza

Abstract

Písecko patří mezi jihočeské regiony, na jejichž území byla v raném středověku vyvíjena značná stavební aktivita. Tehdejší snaha o kolonizaci neosídlené a rozsáhlé lesnaté krajiny dala vzniknout několika důležitým kulturním centrům. Nejstarší z nich vniklo na konci 12. století v Milevsku. Vlivný velmož Jiří zde nechal založit klášter, který obsadil konventem premonstrátského řádu. Při klášteře existovala stavební huť, která ovlivňovala stavební činnost širokého okolí. Jejím přičiněním tak v krajině vyrostlo množství venkovských kostelů, jejichž tvarosloví často o participaci huti vypovídá. Kolem poloviny 13. století vniká na jihu Čech další důležité kulturní centrum, spojené s šířením panovnické moci a zakladatelskou činností krále Přemysla Otakara II. Založení města Písku a zásadní rozšiřování hradu Zvíkova vyžadovalo vybudování další jihočeské stavební huti, literaturou označované jako písecko-zvíkovská. Její vliv zasáhl i do okolí Milevska, ve kterém se nachází kostely v této práci analyzované a mapované formou katalogu. Její součástí zároveň bude revize problematiky tzv. písecko-zvíkovské stavební hutě tak, jak byla v českém bádání formulována před více než čtyřiceti lety. Na základě stavebně-historických průzkumů a formální analýzy staveb by mělo dojít k upřesnění otázky vlivů stavebních hutí a k pokusu o zasazení jihočeských staveb do odpovídajícího středoevropského kontextu.