Státní umělecké ceny za první republiky
Abstrakt
Hlavním tématem předkládané disertační práce jsou státní umělecké ceny v období meziválečného Československa. Toto dobově nejprestižnější ocenění sledujeme zejména z pohledu jeho administrativního zabezpečení, které bylo situováno do ministerstva školství a národní osvěty. Obraz prvorepublikových státních cen dokreslujeme prostřednictvím dobového tiskového ohlasu. Teoretické a metodologické pozadí k literárním vyznamenáním pro nás představuje koncept literární ceny jako instituce, v níž dochází ke směně různých druhů kapitálu, k distribuci prestiže mezi aktéry působícími v literárním poli, tak jak bylo prezentováno J. F. Englishem v návaznosti na teorii Pierra Bourdieua. Při výkladu o státních oceněních vycházíme dále z nástinu historie soustavy literárních cen v české kultuře od Pavla Janáčka a Jiřího Trávníčka. Metodologii doplňujeme o pojetí vzájemného vztahu státu a umění za první republiky podle Mileny Bartlové a to mj. při reprezentaci státní identity a národních identit meziválečného Československa.
Výklad o dějinách státních cen z hlediska jejich byrokratického aparátu uvozujeme zasazením do kontextu státní kulturní politiky, jejímž ústředním orgánem bylo ministerstvo školství a národní osvěty. Historie tohoto úřadu a jeho personální obsazení jsou rovněž součástí disertace. Dále se podrobně zabýváme utvářením a proměnami pravidel a celkové praxe při udílení státních ocenění, a s tím spojenými diskuzemi odborné veřejnosti. Následuje výklad o problematice národní identity (primárně slovenské a německé) ve vztahu ke státním vyznamenáním multietnického Československa. V závěru věnujeme pozornost celkovému obrazu státních cen v dobové tiskové reflexi a vyzdvihujeme dominantní rysy ohlasu v jednotlivých dekádách, kdy pozorujeme posun akcentu od hledání ideální koncepce samotné instituce státních ocenění ke společensko-politickým polemikám o osobách, které byly státními cenami vyznamenány nebo které při jejich udílení hrály určitou roli.