SOCIÁLNÍ KOMPETENCE U GENERACE 65+: EMPIRICKÁ ANALÝZA A IMPLIKACE PRO CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Abstract

Příspěvek analyzuje subjektivně vnímanou obtížnost zvládání sociálních situací jako indikátor sociálních kompetencí u obyvatel Jihočeského kraje ve věku 65+ v kontextu celoživotního učení a aktivního stárnutí. Prezentované výsledky vychází z kvantitativního šetření (N = 403) realizovaného standardizovaným rozhovorem, které je dílčí součástí projektu TA ČR Podpora a rozvoj finanční, digitální, sociální a zdravotní gramotnosti u populace 65+ (TQ01000591). Sociální kompetence byly operacionalizovány jako soubor 14 situačních položek zachycujících subjektivně vnímanou obtížnost zvládání konkrétních sociálních situací, hodnocených na pětibodové škále. Analýza využila frekvenční přehledy, střední hodnoty a testy statistické významnosti vztahů mezi hodnocením položek a vybranými sociodemografickými charakteristikami. Výsledky ukazují, že hodnocení těchto situací je diferencováno především podle vzdělání a rodinného stavu, méně podle věku, pohlaví a přítomnosti dětí. Za nejobtížnější byly označeny situace spojené s mezikulturním porozuměním, emoční otevřeností a přátelským chováním v konfliktních situacích. Specifickým zjištěním je vysoký podíl odpovědí „těžko posoudit” u části položek, který může signalizovat limitovanou míru sebereflexe některých respondentů. Nelze však vyloučit ani alternativní interpretace, jako je odlišné porozumění položkám nebo vyšší kognitivní náročnost jejich posouzení. Závěrem jsou formulovány implikace pro cílené programy dalšího vzdělávání seniorů, zejména pro skupiny s nižším vzděláním a pro ovdovělé osoby, přičemž tato doporučení vycházejí z identifikovaných souvislostí doložených výzkumným šetřením.