Poezie básníků Literární skupiny

Abstract

Předkládaná práce se soustředí na díla básníků Literární skupiny, která byla ustavena v roce 1921. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje díla jednotlivých autorů na základě několika příznakových jevů. Jedná se o pojmy a motivy smrti a života jakožto dvou neoddělitelných částí lidské existence, religiozity a náboženství a posouvání původních významů, dále o pojetí individua v rámci společenství. Další kapitola se věnuje motivu srdce a vnímání citovosti a emotivní angažovanosti v zájmu budování "nového světa". V poslední kapitole je naznačena dobová reflexe a diskuse s pražským Devětsilem. Autorka interpretuje díla v kontextu s dobovým proudem expresionismu, jehož význam vnímá v širokém slova smyslu, nikoliv jen jako umělecký směr, ale jako "životní pocit", proud, který proniká do všech sfér lidské činnosti. V této optice je pak nahlížena také Literární skupina, která se od expresionismu nedistancovala, ale naopak se k němu ústy svého mluvčího Františka Götze v počátku přihlašovala. V práci je dále sledován tento teoretický záměr, který mnohdy neodpovídá uměleckému gestu. Předkládaná práce se soustředí na díla básníků Literární skupiny, která byla ustavena v roce 1921. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje díla jednotlivých autorů na základě několika příznakových jevů. Jedná se o pojmy a motivy smrti a života jakožto dvou neoddělitelných částí lidské existence, religiozity a náboženství a posouvání původních významů, dále o pojetí individua v rámci společenství. Další kapitola se věnuje motivu srdce a vnímání citovosti a emotivní angažovanosti v zájmu budování ?nového světa?. V poslední kapitole je naznačena dobová reflexe a diskuse s pražským Devětsilem. Autorka interpretuje díla v kontextu s dobovým proudem expresionismu, jehož význam vnímá v širokém slova smyslu, nikoliv jen jako umělecký směr, ale jako ?životní pocit?, proud, který proniká do všech sfér lidské činnosti. V této optice je pak nahlížena také Literární skupina, která se od expresionismu nedistancovala, ale naopak se k němu ústy svého mluvčího Františka Götze v počátku přihlašovala. V práci je dále sledován tento teoretický záměr, který mnohdy neodpovídá uměleckému gestu.