| dc.contributor.advisor | Tureček, Dalibor | |
| dc.contributor.author | Krejčová, Iva | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-25T12:27:38Z | |
| dc.date.available | 2021-11-25T12:27:38Z | |
| dc.date.issued | 2008 | |
| dc.date.submitted | 2008-09-30 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/7394 | |
| dc.description.abstract | Předmět disertační práce Recepce Písně o Nibelunzích a obrozenské epické básnictví vycházel z předpokladu dvojakého charakteru obrozenské kultury 1. poloviny 19. století, který formuloval Macura ve Znamení zrodu (1983). Vycházíme z faktu, že česká obrozenská literatura a její tradice se formovala paralelně ve vztahu k literatuře jiné, německojazyčné, ať už s cílem se dotyčné kultuře hodnotově vyrovnat, nebo se posléze od ní dokonce emancipovat.
Naším cílem je na pozadí česko-německé kulturní vazby vysledovat prostřednictvím vybraného pramenného materiálu příznaky literárního procesu mytizace obrazu národní minulosti. Mytizací ''slavné minulosti'' konkrétně rozumíme mnohotvárný průběh profilování idealizovaného literárního obrazu českého, popř. slovanského dávnověku ve srovnání s možnou předlohou z okruhu německojazyčné kultury, s Písní o Nibelunzích, jak v obecné rovině, tj. v dobových estetických německých, rakouských či českých studiích a časopiseckých recepcích, tak na ilustrativních případech, kdy problematika prolíná do poetiky epických textů.
Naše hypotéza předpokládala nejdříve analýzu minimálního kontextu recepce Písně o Nibelunzích od konce 18. století do 10./20. let 19. století v klíčových studiích a předmluvách k novým edicím tohoto díla v německé literatuře. Na základě zmíněného materiálu se poté pokoušíme pojmenovat základní znaky reflexe korespondující s vyhraňováním dobového německého literárního vkusu a utvářením specifického literárního vzoru pro romantickou poetiku.
Druhá kapitola se soustřeďuje na možnosti zprostředkování ohlasu Písně o Nibelunzích vídeňskými a posléze pražskými vybranými periodiky, pomocí nichž se mohl dostat do povědomí českých obrozenců. Souběžně jsme usilovali o zodpovězení otázky, v jakých rovinách mohla eventuální inspirace vstupovat do kontaktu s epickým obrozenským básnictvím 1. poloviny 19. století, úžeji ve vazbě k Rukopisu Královédvorskému.
Ve třetí, interpretační kapitole vztah obou hrdinských básnických okruhů, jak germánského, tak českého, resp. slovanského, specifikujeme v poetice vybraných děl Jana Erazima Vocela (Přemyslovci /1839/, Meč a kalich /1843/, Labyrint slávy /1846/). | cze |
| dc.format | 291 s. | |
| dc.format | 291 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.title | Recepce Písně o Nibelunzích a obrozenské epické básnictví | cze |
| dc.title.alternative | Reception of the Niebelung lay and epic poetry of the national revival | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 13366 | |
| dc.description.abstract-translated | Subject matter of the dissertation thesis Reception of the Niebelung lay (Nibelungenlied) and epic poetry of the national revival resulted from the presumption of ambiguous character of the culture of the first half of the 19th century, which was expressed by Macura in the Sign of birth (1983). We assume, that the Czech literature of the national revival and its tradition was being formed paralelly in relation to another German-language literature either to equal it or even more to emancipate completely.
Our aim is to follow the track of the sings of the literature process of the national history frame mythisation on the background of this antagonistic Czech- -German cultural interconnection by the medium of selected source fundaments. Mythisation of the ''glorious history'' is meant as a manifold process of profiling the idealised literature frame of Czech, or Slavic distant past in comparison to feasible artwork of the German-language culture - the Niebelung lay, in general terms, it means in contemporary aesthetic German or Austrian and Czech studies as well as in the illustrative cases, when the questions fade into the poetics of epic texts.
Our hypothesis was at first based on the assumption of the minimal context of reception of the Niebelung lay from the end of the 18th century to 10s / 20s of the 19th century in key studies and new edition forewords of this artwork in German literature. On the basis of the above mentioned sources we have tried to denominate the basic sings of reflection corresponding with the crystallization of the German contemporary literature liking and creation of a specific literature pattern for romantic poetics.
The second chapter is focused on the ways and means of intermediation of the acceptance of the Niebelung lay by the Viennese and later by the Prague selected periodicals, where by the virtue of such periodicals it could get into privity of the Czech national revival. At the same time we have tried to answer the question, in what means could the potential inspiration enter into the contact with epic poetry of the national revival of the 1st half of the 19th century, more closely in connection with Královédvorský manuscript.
In the third interpretation chapter is the relation of both heroic poetry spheres, the German as well as the Czech (or Slavic), specified in the poetics of the selected artworks by Jan Erazim Vocel (Premyslids, Sword and Calix, Labyrinth of Fame). | eng |
| dc.date.accepted | 2008-12-09 | |
| dc.description.department | Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Dějiny novější české literatury | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Teorie a dějiny literatury | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
