| dc.contributor.advisor | Bezecný, Zdeněk | |
| dc.contributor.author | Pokorný, Pavel | |
| dc.date.accessioned | 2021-11-25T12:43:37Z | |
| dc.date.available | 2021-11-25T12:43:37Z | |
| dc.date.issued | 2010 | |
| dc.date.submitted | 2010-04-30 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/7626 | |
| dc.description.abstract | ''Sestřenice'' Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská je pokusem o inscenaci životního příběhu příslušnice výsoké rakousko-české aristokracie a v neposlední řadě členky evropské panovnické dynastie Evropy ''dlouhého'' devatenáctého století. Zvolená biografická metoda mapuje hraběnčin život od narození po smrt, tedy v čase ohraničeném léty 1868 až 1943. V prostoru se pak jedná o příspěvek k životnímu stylu dospívající princezny z autonomní panovnické dynastie bavorských Wittelsbachů, posléze provdané říšské hraběnky Wrbna-Kounicové s knížecím důstojenstvím v bavorském kulturním prostředí a příbuzné rakousko-uherského císaře. Sociální dějiny urozených elit druhé poloviny devatenáctého a první poloviny dvacátého století v práci nezůstaly nedotčeny zvláště s ohledem na princezniny strategicky upevňované a budované vazby k jedné z nejvlivnějších žen rakousko-uherského a bavorského dvora ve sledovaném období 1880 až 1914 - tetě Adelgundě, vévodkyni z Modeny, Masy a Carrary.
Se zvláštním svolením současné hlavy rodu Wittelsbachů, Jeho královské Výsosti prince Františka Wittelsbacha, byly prameny z Tajného rodového archivu Wittelsbachů zužitkovány spolu s fragmentální korespondencí objevenou na Státním zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a zapracovány s relevantní bibliografií do práce rozvržené v následující obsahovou strukturu. Nejen pramenům a literatuře na pozadí biografické metody se staví čelem úvodní kapitola, jejímž cílem bylo také dát prostor kritice a nástinu dosavadního stavu některých aspektů historiografie k tématu. Ovšem nejpodstatnější část zde zaujímá role historikova řemesla ve vztahu k tvorbě životopisu. Odtud plynule přechází do druhé kapitole přibližující princeznino narození do kulturbního prostředí bavorské královské rodiny charakteristické kulturními nuancemi vlastního dynasticky rovnorodého milieu, aby ji vystřídala kapitola zaměřená na princeznin dynasticky nerovnorodý sňatek. V ní byla Elvíra, již jako hraběnka Wrbna-Kounicová, představena v kontrastu s dvorskou společností rakousko-uherské monarchie. Přitom se ke slovu dostal životní styl a každodenní život aristokracie před i po převratovém roce 1918. Snahy udržet navyklý životní styl byly předmětem zájmu v další kapitole, která je mezníkově vymezena odchodem z hlavní rodové rezidence v Holešově do Jaroměřic nad Rokytnou, přičemž za důvod lze označit nerovnorodý sňatek nejstaršího syna a po smrti otce i mužského pokračovatele rodu. Ke shrnutí poznatků došlo tradičně v závěru práce, který byl následován seznamem vyobrazení v příloze a uvedením použitých pramenů a literatury. | cze |
| dc.format | 102 s. | |
| dc.format | 102 s. | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.title | "Sestřenice" Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská | cze |
| dc.title.alternative | "The cousine" of Sisi. Her Royal Highness, countess Elvira of Wrbna-Kounic, born princess of Bayern | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 13828 | |
| dc.description.abstract-translated | ''The Cousine'' of Sisi. Her Royal Highness, countess Elvira of Wrbna-Kounic, born princesse of Bayern is an attempt to set a biography of high Austrain-Czech aristocracy member and last but not least the full member of an European royal dynasty in ''long'' nineteen century. Chosen biographic method surveys the counttess´life from her birth till her death thus in time limited by the yaears 1868 untill 1943. In the interspace then it proceeds the tribute to the life-style of and growing up princess of the autonomous royal dynasty of Bavarian Wittelsbachers, lastly married imperial countess of Wrbna-Kounic with the princely dignity in Bavarian cultural milieu and the relative of the Austrian-Hungarian emperor. Social history of noble tops in the second half of the nineteen and the first half of the twentieth century in the thesis has not continued being untouched particularly regarding to the princess´strategically maintained and built ties to one of the most influential women of Austrian-Hungarian and Bavarian court in the observed period 1880 till 1914 - aunt Adelgunde, the duchess of Modena, Massa and Carrara.
With an exceptional permitting of the permanent head of the house of Wittelsbacher, His Royal Highness prince Francis of Wittelsbacher, the sources from the Secret House archive of Wittelsbacher were utilized together with the fragmental korrespondence discovered at the State chatteau in Jaroměřice nad Rokytnou and integrated with relevant bibliography into the thesis divided into the following content structure. On the basis of the biographic method the introducting chapter, of which the goal was to provide the space for the review and the outline of the actual phase of some concerning historiography aspects, affronts not only the sources and bibliography. However the role of a historian´s work in relation to the creation of a biography contains the most important part. From that point it is passed fluently to he second chapter approachich the princess´ birth into the cultural surroundig of the Bavarian royal family characterized by the cultura nunaces of it´s dynastically equal-breeded milieu in order to be changed by the capter focused on the princess´dynastically unequal-breeded marriage. There Elvira, just as the countess of Wrbna-Kounic, was presented in the contrast with the courtly society of the Austro-Hungarian monarchy. Thereat the lifestyle and everyday life of aristocracy before and after 1918 turned in. Tendencies to keep the accustomed life-style were the object of interest in the next chapter, which was defined by the departure from the main ancestral residence in Holešov to Jaroměřice nad Rokytnou, whereas after the father´s death and the ancestral male continuator, the reason of the eldest son´s unequal alinace can be reckonned. The summary of observation took place traditionally at the end of the thesis and the content of illustrations in enclosure with the citation of the sources and bibliography were followed. | eng |
| dc.date.accepted | 2010-06-17 | |
| dc.description.department | Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Historie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Filozofická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Historické vědy | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Smíšek, Rostislav | |
