Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století

Abstract

Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.