Vybrané aspekty slovosledu v současné češtině - trojí teoretický přístup

Abstract

Český slovosled je považován za poměrně volný. Klitika jsou jedním z případů fixního slovosledu v češtině. Cílem práce je seznámit se s pojetím klitik ve třech teoretických přístupech ? klasickým českým přístupu, přístupem funkčního generativního popisu a přístupem generativní gramatiky. Jako klitika jsou většinou označována jednoslabičná slova, která nenesou přízvuk a z prozodických příčin vytváří přízvukový takt s předcházejícím nebo následujícím slovem. Pokud klitika vytváří přízvukový takt s předcházejícím slovem, jedná se o příklonky, pokud se slovem následujícím, jedná se o předklonky. Tato práce se zabývá především zájmennými příklonkami. Příklonky mají poměrně pevně dané místo ve struktuře věty. Práce je rozdělena do několika kapitol. V první kapitole jsou pojednány jednotlivé teoretické přístupy. Dále pojednávám o dílčích tématech v české literatuře v pracích tří autorů ? Václava Ertla, Františka Trávníčka a Ludmily Uhlířové. V kapitole 4 stanovuji téma výzkumu, kterým je chování příklonek v komplexních větách s infinitivem. V této kapitole také uvádím, jak jednotlivé teoretické přístupy pojednávají o tomto tématu. Poslední kapitola je věnována samotnému výzkumu. Nejprve je stanovena metodologie výzkumu. Výzkum probíhal na základě dat z Českého národního korpusu (ČNK). Následuje popis výsledků, zpracováním dat z ČNK vznikly seznamy sloves, která vykazují podobné chování příklonek.