| dc.contributor.author | Brdek, Zdeněk | cze |
| dc.date.accessioned | 2021-01-18T07:59:32Z | |
| dc.date.available | 2021-01-18T07:59:32Z | |
| dc.date.issued | 2014 | cze |
| dc.identifier.issn | 0009-0468 | cze |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/86 | |
| dc.description.abstract | Předkládaná esej se zabývá básnickými diskurzy Jiřího Ortena a Kamila Bednáře okolo přelomu 30. a 40. let 20. století, kdy se skupina mladých literátů, k níž se oba řadili, těšila veřejné pozornosti – zejména v souvislosti s diskuzí o nastupující básnické generaci. Umělecké texty obou básníků vykazují řadu podobností, ale na druhé straně také nemálo odlišností. Rétorická analýza a interpretace inspirované koncepcí abjektu, resp. abjekce Julie Kristevy, která vychází z předpokladu nestabilnosti lidského subjektu a jeho nutnosti neustálého znovubudování, poukazuje na jeden z klíčových rozdílů mezi zmiňovanými autory. Básnický subjekt obou často odstraňuje bariéru mezi vnějším světem a sebou samým, čímž splývá se svým okolím. Pouze u Ortena je však tento pohyb vedoucí k zániku subjektu vyvažován protichůdným, sebezáchovným gestem odvrhnutí, vytěsnění či vymezení se; Bednář totiž považuje určitou desubjektivizaci v procesu básnění za žádoucí podmínku autenticity umělecké tvorby. | cze |
| dc.format | p. 46-64 | cze |
| dc.language.iso | cze | cze |
| dc.publisher | Ústav pro českou literaturu AV ČR | cze |
| dc.relation.ispartof | Česká literatura, volume 62, issue: 1 | cze |
| dc.subject | Jiří Orten | cze |
| dc.subject | Kamil Bednář | cze |
| dc.subject | abjekce | cze |
| dc.subject | subjekt | cze |
| dc.subject | Jiří Orten | eng |
| dc.subject | Kamil Bednář | eng |
| dc.subject | abjection | eng |
| dc.subject | subject | eng |
| dc.title | Abjektivní aspekty básnické řeči Jiřího Ortena a Kamila Bednáře | cze |
| dc.title.alternative | Abjective Aspects of the Poetic Language of Jiří Orten and Kamil Bednář | eng |
| dc.type | article | cze |
| dc.identifier.obd | 43875728 | cze |
| dc.description.abstract-translated | The present essay deals with the poetic discourse of Jiří Orten and Kamil Bednář round the turn of the 1930s and 1940s, when the group of young literati that both of them belonged to enjoyed public attention — particularly in connection with the discussion over the upcoming poetic generation. Artistic texts by both poets show a number of similarities, but then again quite a few differences. Rhetorical analysis and interpretation inspired by Julie Kristeva’s concept of the abject and abjection, based on the supposition that the human subject is unstable, and on the need to continually reconstruct it, points to one of the key differences between these two authors. The poetic subject in both of them often removes the barrier between the external world and himself, thus merging in with his environment. However, only in the case of Orten does this movement lead to the destruction of the subject, balanced by an opposite, self ‑preserving gesture of rejection, ousting or limitation, as Bednář consid‑ ers a certain desubjectivization in the poetic process to be a desirable condition for authenticity in artistic creativity. | eng |
| dc.peerreviewed | yes | cze |
| dc.publicationstatus | postprint | cze |
| dc.project.ID | GP14-21409P/Myšlení Jindřicha Chalupeckého v kontextu 30. a 40. let 20. století | cze |
