Sestra na psychiatrickém oddělení jako zdroj jistoty a důvěry duševně nemocného

Abstract

Duševní onemocnění je v očích veřejnosti často tabuizovaným a stigmatizujícím jevem. Stejně tak práce sestry na psychiatrickém oddělení je v celé řadě publikací považována za nedůležitou. Sestry pracující na tomto oddělení jsou označovány jako neschopné práce na ostatních odděleních. V teoretické části práce je nejdříve zmíněna současná psychiatrická péče v České republice. Dále je zmíněna historie psychiatrické péče. Největší kapitolu tvoří obecné vymezení komunikace, její formy a dále specifika komunikace s duševně nemocným. Teoretickou práci uzavírá kapitola věnovaná etice a právní stránce v oblasti psychiatrie. A samozřejmě sestra jako osobnost tvoří také svoji zaslouženou část. Cíle bakalářské práce byly čtyři. Prvním cílem bylo zjistit, zda je autorita sestry nedílnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o duševně nemocné. Dále bylo cílem odhalit, zda sestry na psychiatrickém oddělení posilují svoji autoritu dodržováním komunikačních zásad a postupů. Předposledním cílem bylo odhalit, v čem spatřují sestry se zkušenostmi z oddělení jiných medicínských oborů nejpodstatnější rozdíly v nárocích na ně kladených v rámci realizace ošetřovatelského procesu. Posledním cílem bylo prozkoumat, zda sestry na psychiatrickém oddělení znají a dodržují obecné zásady pro komunikaci s duševně nemocnými. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Vnímají sestry vliv, který plyne z jejich autority, jako pozitivní aspekt ošetřovatelské péče o pacienty na psychiatrickém oddělení? Je při práci sestry s duševně nemocnými posilována její autorita prostřednictvím dodržování komunikačních zásad? Jaké nejčastější rozdíly v ošetřovatelské péči spatřují sestry aktuálně pracující na psychiatrickém oddělení v porovnání s odděleními jiných medicínských oborů, na kterých v minulosti samy působily? Mají sestry na psychiatrickém oddělení znalosti o zásadách komunikace s duševně nemocnými a jsou tyto zásady dodržovány? Výzkumným souborem byly čtyři sestry pro pozorování a sedm sester pro polostandardizované rozhovory na Psychiatrickém oddělené v nemocnici České Budějovice, a.s. První část výzkumu pracuje s pojmem autorita. Výzkum poskytl výsledek, že by se neměla vyskytovat mezi sestrami a pacienty autorita a sestry samy se snaží být spíše společníkem a pomocníkem k úspěšné léčbě a péči o duševní zdraví. Všechny sestry spíše hovoří o důvěře, která je prý nezbytná pro efektivní ošetřovatelskou péči a komunikaci s klientem. Proto se snaží vždy pacientovi poskytnout maximum informací přijatelnou formou a minimalizovat tak strach z neznámého prostředí a mnohdy i z vlastní nemoci. Zároveň však vyžadují a dbají na důsledné dodržování pravidel ze strany pacientů, což v důsledku pocit důvěry posiluje. Všude ve zdravotnictví a při práci s lidmi je komunikace důležitá, ale sestry tvrdí, že v péči o duševně choré je nutné nedělat chyby, především právě v komunikaci. Při výzkumném pozorování svým chování a přístupem potvrdily, že své veškeré jednání maximálně podřizují pacientovi. Při péči o duševně nemocného člověka je nutno snahu o získání důvěry minimálně zdvojnásobit pro posílení pocitu bezpečí a jistoty. Sestry si také uvědomují, že spolupráce s pacienty závisí i na jejich osobnostních kvalitách a uznání pacientovy individuality.