Pes jako námět ve výtvarném umění

Abstract

První část teoretické práce je věnována vzniku psa a jeho prvním předkům společně s následnou domestikací psa a vztahu vybraných kultur k těmto zvířatům všeobecně. Součástí je i pojednání o archeologických nálezech, které napovídají o tom, jaký panoval vztah mezi psem a člověkem. Druhá část práce zkoumá zobrazování psa v mytologii a historickém kontextu vybraných uměleckých obdobích se zaměřením na konkrétní autory, kteří se psu, jako významnému námětu ve své tvorbě věnovali (např. Tizian, Rembrandt, Hamilton atp.). Těžištěm práce je období starověku, ve kterém se role psa ve společnosti proměňovala, čehož je důkazem i množství dochovaných uměleckých děl.