Makrofyta v rybnících s různým typem rybářského hospodaření

Abstract

Rybníky jsou po staletí součástí evropské krajiny. Kromě rybářské produkce mohou poskytovat řadu ekosystémových služeb a prostředí pro biotu, včetně makrofyt. Procesy, které ovlivňují výskyt makrofyt v rybnících, nejsou ještě dostatečně známy, a proto na ně byl zaměřen tento výzkum. Úvodní studie shrnuje dostupné informace o historickém vývoji rybníků a vzájemném vztahu mezi rybářským hospodařením a společenstvy makrofyt. Analyzuje se také působení socio-ekonomických faktorů a možný efekt klimatických změn. Porovnání s podobnými mokřadními ekosystémy ukázalo, že rybníky ještě stále představují cenné lokality pro makrofyta a řadu jejich vzácných a ohrožených druhů. Další studie se zabývá sezónní a meziroční dynamikou vegetace vodní zóny ve výtažních a hlavních rybnících. Výsledky ukazují signifikantní efekt typu rybníka, kdy se vzrůstajícím tlakem rybí obsádky klesal počet a abundance makrofyt. Vodní makrofyta se hojněji vyskytovala ve výtažnících na jaře prvního horka, ale mezi rybníky byly nalezeny diference například v důsledku nižší vodní hladiny. Přesto, že se rybníky lišily ve fyzikálně-chemických parametrech vody, tloušťce sedimentu a zastoupení jednotlivých typů přilehlé krajiny, pouze průhlednost měla signifikantní vliv na společenstva makrofyt. Rozdíly v ostatních parametrech byly pravděpodobně velmi malé, aby se odrazily ve druhovém složení. Navíc většina makrofyt v našem datovém souboru se vyznačuje širokou ekologickou valencí. Poslední část disertační práce se koncentruje na vegetaci zóny rákosin a obnaženého dna ve stejných rybnících. Podobně jako u vodní zóny byl největší počet rostlinných druhů a jejich abundancí nalezen ve výtažnících. Rostliny rákosin byly nejvíce ovlivněny šířkou zóny a sklonem břehu. Mírný sklon u většiny rybníků mnohdy dovolil rozvoj hustého porostu rákosu obecného (Phragmites australis), který je velice konkurenčně schopný, omezuje přístup světla a živin, ovlivňuje prostředí množstvím opadu a tím brání výskytu dalších druhů. Tyto faktory zapříčinily podobnost zón rákosin mezi jednotlivými typy rybníků. Stejně tak jako postavení rákosin v horní části litorálu, kde nemusí být často vystaveny disturbancím ze strany rybí obsádky a kolísání vodní hladiny. Naproti tomu otevřenější rákosiny, kde byly zastoupeny druhy jako orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), a obnažená dna dovolila rozvoj většího počtu druhů. Na rostliny obnaženého dna měl vliv typ rybníka a typ přilehlé krajiny. Příčinou je nižší tlak ryb a pravidelnější letnění, popřípadě zimování výtažníků. Některé rybníky nebo alespoň jejich část neměla rákosiny a okolní krajina tak byla přímo spojena a ovlivnila obnažená dna, na kterých se potom mimo jiné vyskytovaly ruderální a polní druhy jako např. barborka obecná (Barbarea vulgaris) a pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Ruderalia). Zachování rybářského hospodaření je důležité, nejen protože je součástí tradic, ale také proto, že zabraňuje zazemňování a postupnému zarůstání rybníků. Nicméně by mělo být přizpůsobeno odlišným podmínkám, které panují v jednotlivých rybnících, a klimatické změně. Snížení rybí obsádky, pokud je relevantní, a limitace vstupu živin ve formě hnojení a krmení by mohlo napomoci ke zlepšení stavu rybníků a stejně tak k obnovení společenstev makrofyt.