Dopady změny výpočtu důchodu na počet předčasných důchodů v okrese Jindřichův Hradec

Abstract

Cílem této práce bylo zjistit, které dopady parametrických změn, související se změnou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, měly vliv na počet podaných žádostí o předčasné starobní důchody v okrese Jindřichův Hradec. Podnětem k řešení tohoto problému bylo napadení § 15 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje zjištění výpočtového základu pro stanovení procentní výměry důchodu. Ústavní soud dospěl k závěru, že stanovená pravidla vytváří výrazné rozdíly mezí výší příspěvku zaplaceného do pojistného systému a výší přiznané důchodové dávky. Na tomto základě MPSV zpracovalo úpravu pravidel pro stanovení výpočtu důchodu a spolu s dalšími parametrickými změnami připravilo návrh tzv. malé důchodové reformy, který prošel legislativním procesem a s účinností od 30. září 2011 se podle nového zákona č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, změnila pravidla pro stanovení výše důchodu. Nová pravidla jsou výhodná pro občany s vyššími příjmy. Pro osoby s nižšími příjmy změna znamenala snížení výše důchodu, a proto někteří volili podání žádosti o předčasný starobní důchod. Cílem práce bylo zmapovat žádostí o všechny druhy důchodů v letech 2010 a 2011 se zaměřením na počty žádostí o předčasný starobní důchod v okrese Jindřichův Hradec a provést analýzu délky předčasnosti k datu podání žádosti o předčasný starobní důchod ve dvou porovnávaných obdobích, kterými byly měsíce březen až září výše uvedených roků. Na základě určených cílů byl zvolen kvantitativní výzkum jako metoda standardizovaného výzkumu a byly testovány dvě hypotézy: 1. V důsledku změny pravidel pro výpočet důchodů došlo ke zvýšení počtu předčasných starobních důchodů 2. Největší zájem o přiznání předčasného starobního důchodu projevili občané, kterým do dovršení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod chyběl maximálně 1 rok Výzkum byl realizován obsahovou a sekundární analýzou dat obsažených v oficiálních statistikách ČSSZ a OSSZ a dostupných materiálech v letech 2010 a 2011. Po rozboru a vyhodnocení potřebných informací bylo zjištěno, že došlo k potvrzení první stanovené hypotézy; občané volili předčasný starobní důchod bez ohledu na to, že jim bude krácena procentní výměra výpočtového základu za každých započtených 90 dnů, avšak zůstal jim zachován původní výpočet důchodu, a rozhodli se tak i přes fakt, že snížením vyplácené důchodové dávky se jim penze snížila o přibližně 12 %. Využili v tomto případě možnosti, pokud splňovali zákonnou podmínku doby pojištění, odejít do penze před dosažením důchodového věku, což znamenalo o tři roky dříve. Ve výsledné fázi bylo potvrzeno, že ve sledovaném období v žádostech o přiznání předčasného starobního důchodu nepřevažoval počet žádostí, kdy občanům chyběl do důchodového věku maximálně jeden rok. Počet žadatelů s odchodem o tři roky dříve byl přibližně stejně velký jak těch, kterým chyběl jeden rok. Občanů, kterým chyběly dva roky před splněním zákonné podmínky, bylo nepatrně méně. V závěru výsledkové části jsou uváděna i data vypovídající o celkovém počtu vyplácených důchodů i výdajů na tyto dávky ze státního rozpočtu, což není zanedbatelná částka, a se zvyšováním počtu důchodů tato částka narůstá.