Problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí

Abstract

Demence, také nazývaná jako nemoc stáří, se přestává týkat pouze vyspělých zemí, je dnes problémem globálním. Populace v České republice stárne, je to způsobeno snižující se porodností a úmrtností ve všech věkových skupinách. Demence patří mezi častější onemocnění seniorů než cévní mozková příhoda a diabetes mellitus. U lidí ve věku 65 let je riziko rozvoje stařecké demence 5 %, ve věku 75 let stoupá na 10 %. Ve věku nad 85 let trpí onemocněním 30-50 % seniorů (Jirák, Holmerová, a kol., 2009). Většina sester se na svých odděleních s klienty s demencí setká, a proto by měly být vzdělané v oblasti specifických potřeb při ošetřování těchto klientů.Cílem práce bylo 1. Zjistit specifické problémy ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí. 2. Zmapovat možnosti vzdělávání sester ve zdravotnických zařízeních v problematice klienta se stařeckou demencí. 3. Zjistit negativní faktory působící na psychiku sester při ošetřovatelské péči o klienta se stařeckou demencí. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké nejčastější problémy řeší pracovníci ve zdravotnictví při ošetřovatelské péči s klienty se stařeckou demencí? 2. Jakým způsobem komunikuje sestra s klientem se stařeckou demencí? 3. Jaké jsou možnosti vzdělávání sester v problematice stařecké demence? 4. Jaké jsou negativní dopady na psychiku u pracovníků ve zdravotnictví, kteří pracují s klienty se stařeckou demencí?Bakalářská práce na téma problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí, byla zpracována formou kvalitativního šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor a byl sestaven pro sestry z různých standardních oddělení nemocnice Strakonice. Rozhovory tvořilo sedmnáct otázek a se souhlasem sester byly natáčeny na diktafon a následně doslova přepsány. Výzkumné šetření probíhalo od 22. 2. 2013 do 1. 3. 2013.Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny sestry se často setkávají s klienty s onemocněním demence a znají specifické problémy u ošetřování těchto klientů. Z výsledků také vyplývá, že mají přehled o různých formách vzdělávání v problematice stařecké demence, přesto se nevzdělávají a považují ostatní sestry za neinformované. Při výzkumném šetření jsme také zjistili, že na odděleních žádné formy vzdělávání v této oblasti nemají. I přes nedostatek informací, se však sestry snaží problematické situace s klientem řešit dle svých zkušeností, nebo sbíráním informací od ostatních zdravotníků, což bývá obvykle nedostačující. Díky těmto souvislostem, dochází ke zhoršené komunikaci mezi sestrou a klientem s demencí, nastává tak špatná spolupráce jak s klientem, tak i jeho rodinou a často se u sester objevují negativní dopady na jejich psychiku, jako je např. únava, stres a psychické vyčerpání, které se odráží i v jejich rodinném životě.Myslíme si, že by se sestry měly více motivovat ke vzdělávání se v problematice stařecké demence. Vzdělávání sestrám přinese teoretickou znalost o onemocnění demence, pomůže jim navázat lepší spolupráci s klientem s demencí a budou schopny předcházet i správně řešit možné problematické situace při jeho ošetřování, a také se naučí, jak s klientem se stařeckou demencí vhodně komunikovat. Výstupem mé bakalářské práce je návrh na seminář, určený nejen pro sestry z oddělení následné péče, který obsahuje základní informace o problematice ošetřování klienta se stařeckou demencí (Příloha 5).