REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY V SOCIÁLNÍ OBLASTI

Abstract

Sociální oblast je nedílnou součástí veřejné správy v každé společnosti. V každém státě se postupně vytvořil soudobý systém orgánů a organizací působících v sociální správě, které jsou více či méně vzájemně propojeny a doplňují se nebo si konkurují. Přestože se soudobé systémy v jednotlivých evropských zemích od sebe liší, mají společné základy v evropské sociální doktríně. Ta je založena na principu lidského práva na důstojnost, svobodu, solidaritu a participaci na demokratické správě. V rámci transformace systému sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatelstva byly na počátku 90. let, v souladu se scénářem sociální reformy, zahájeny práce na vytvoření tří, na sebe navazujících, relativně samostatných systémů - systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Aby tato soustava správně fungovala, je podstatný vztah MPSV, jako nejvyššího zastřešujícího orgánu, který řídí, metodicky usměrňuje a kontroluje výkon správy na příslušném úseku (pojištění, podpory nebo péče) a všech ostatních podřízených orgánů v celém sociálním zabezpečení, které se podílejí na pokrytí příslušné agendy. Z uvedeného důvodu bylo nutné zřídit za účelem naplňování cílů i potřebné instituce a instituty. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat platnou právní úpravu veřejné správy v sociální oblasti, provést analýzu legislativních změn právní úpravy veřejné správy v sociální oblasti a formulovat klady a zápory těchto legislativních změn. Pro praktickou část bakalářské práce byla zvolena metoda analýzy sekundárních zdrojů a obsahové analýzy dat, která se týkala veřejné správy pro sociální oblast. Byla provedena analýza, syntéza a komparace dokumentů z oblasti veřejné správy, sociálního zabezpečení, pojištění, státní sociální podpory, sociální péče s důrazem na legislativu vztahující se k reformě veřejné správy pro sociální oblast. Cíl práce byl splněn. Výsledky ukázaly, že současná podoba veřejné správy v sociální oblasti obsáhla legislativními změnami v maximální možné míře veškeré potřeby obyvatel. Reformními kroky byla rovněž zlepšena i dosažitelnost institucí pro občany a díky přenesené působnosti na pověřené obce s rozšířenou působností jsou instituce dostupnější. Výsledky však poukázaly i na některé nedostatky, které reforma v sociální oblasti přinesla a které je nutné v pokračující reformě legislativními změnami odstranit.