Algoritmus zobrazovacích metod při podezření na TBC plic

Abstract

Tuberkulóza je infekční onemocnění, kterým každoročně na světě onemocní více než 8 milionů lidí. Za posledních deset let jí podlehlo víc než 30 milionů osob. V České republice se daří snižovat počet případů onemocnění tuberkulózou, přesto lékaři upozorňují, že je tato infekční nemoc stále nebezpečná.Základním diagnostickým vyšetřením je u tuberkulózy dýchacího ústrojí rentgenologické vyšetření. Mimořádnou úlohu v boji proti tuberkulóze sehrála radiofotografie (štítovka), které se dříve využívalo k hromadnému snímkování plic. Nevýhodou této techniky je podstatně vyšší radiační zátěž.V této práci jsem se zabývala především současnými možnostmi radiodiagnostiky při vyšetřování tuberkulózy plic (vzhledem k radiofotografii). Prováděla jsem měření vstupní povrchové kermy pomocí vodního fantomu na několika pracovištích, na různých typech přístrojů. V bakalářské práci jsem porovnávala zobrazovací techniky, jak z hlediska diagnostické výtěžnosti, tak i z hlediska radiační zátěže pacientů. Rentgenová diagnostika se podílí velkou měrou na lékařském ozáření, které je nejvýznamnější složkou ozáření člověka z umělých zdrojů záření. Zavedení nových diagnostických metod (zejména počítačové tomografie) vedlo k významnému rozšíření diagnostických možností, ale na druhé straně jsou ještě v provozu již historická zařízení, například kabinová zařízení pro snímkování plic ze štítu. K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují radiační zátěž pacientů patří moderní přístrojové vybavení, pravidelné provádění zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti a rovněž používání ochranných pomůcek. Soustavný dohled nad respektováním pravidel radiační ochrany musí být na každém pracovišti se zdroji ionizujícího záření zajištěn.