Ekonomické, sociální a environmentální aspekty chovu koní v oblasti Českokrumlovska

Abstract

Cílem práce bylo zjistit a porovnat ekonomické, sociální a environmentální souvislosti chovu koní v zájmových chovech a na zemědělských farmách hospodařících v oblasti Českokrumlovska. Formou případové studie byly porovnány farmy jak ekologického, tak konvenčního zemědělství, ať už chovají koně jako svou hlavní činností, anebo mají chov koní jen jako doplňkovou či zájmovou činnost. Hlavním kritériem pro porovnávání chovů byl způsob ustájení koní, přičemž byly rozlišeny tři stěžejní managementy (typy či strategie) chovu koní: 1. boxové individuální, popř. halové skupinové ustájení (celoroční nebo sezónní ? v mimovegetačním období), 2. celoroční pobyt na pastvinách, tzv. systém 24/7, 3. pobyt v boxu (hale) po větší či menší část čtyřiadvacetihodinového cyklu dne a noci a pobyt ve výběhu či na pastvině po zbývající část cyklu. Údaje o chovech koní (farmách) byly získávány prostřednictvím veřejně dostupných zdrojů a dotazníkového šetření. Do něho se zapojilo 10 respondentů a se dvěma dalšími chovateli koní byl proveden rozhovor, v jehož rámci jim byly položeny tytéž otázky jako v dotazníku rozeslaném elektronickou poštou. Výsledky práce opravňují k závěrům, že se základní managementy (typy či strategie) chovu koní liší: a) v ekonomických aspektech ? jako ekonomicky nejvýhodnější byl posouzen celoroční nepřetržitý pobyt koní na pastvinách, b) v sociálních aspektech ? z hlediska sociálních vazeb a souvislostí se jako nejlepší jeví typ individuálního boxového, popř. skupinového halového (tzv. volná stáj) ustájení s každodenním vyváděním koní na pastvinu či do výběhu a jejich návratem zpět, c) v environmentálních aspektech ? jako nejméně zatěžující životní prostředí byl vyhodnocen celoroční nepřetržitý pobyt koní na pastvinách, jehož environmentální vlivy jsou v kulturní i přírodě blízké krajině spíše pozitivní.