Stres při výkonu povolání zdravotnického záchranáře

Abstract

Teoretická část práce popisuje anatomii stresu, příznaky stresu, příčiny stresu a fáze stresu pro lepší orientaci v dané problematice. Kapitoly se zaměřují na definici Zdravotnické záchranné služby, na výjezdové skupiny a na osobnost zdravotnického záchranáře. Následuje popsání stresu a rozpracování jeho různých podob, kde je zařazen například stresový syndrom, akutní reakce na stres, posttraumatická stresová situace a syndrom vyhoření. Dále práce zmiňuje prevenci stresu, kde se nachází aktivní i pasivní techniky a další způsoby prevence zvládnutí stresu. Poslední dvě kapitoly v sobě zahrnují psychickou odolnost a psychohygienu zdravotnického záchranáře. Praktická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat byl proveden s šesti zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na oblastním středisku v Jindřichově Hradci. Rozhovor obsahoval 18 otázek zaměřujících se na danou problematiku stresu zdravotnických záchranářů. Rozhovory jsou přepsány do kazuistik a následně přeneseny pro přehlednost výsledků do tabulek. Výsledky práce ukázaly, že nejčastější příčiny stresu v pracovním procesu zdravotnických záchranářů z Jindřichova Hradce nelze jednoznačně určit, protože každého z mých respondentů do stresu uvádí jiná situace. K vyrovnávání se se stresem záchranáři nejčastěji volí sportovní aktivity, čas strávený z přáteli a nebo procházky. Výsledky práce ukazují, že i zdravotničtí záchranáři mají nárok cítit stres a k jeho eliminaci by mohl přispět i zaměstnavatel například zvýšením benefitů této práce v podobě relaxačních pobytů pro záchranáře alespoň jednou za dva roky.