Reakce okolí na pár řešící problém nedobrovolné bezdětnosti

Abstract

Jako neplodnost je označován stav, kdy se páru po dobu nejméně jednoho roku, i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk, nedaří otěhotnět. V současné době postihuje asi 15% partnerských dvojic. Přijetí diagnózy a následná léčba je obrovskou zátěží jak po fyzické stránce, tak po stránce psychické. Lidé řešící problém nedobrovolné bezdětnosti bývají velmi vnímaví a citliví na reakci svého okolí. Teoretická část definuje neplodnost jako nemoc, jsou zde uvedeny její příčiny a zabývá se možným řešením. Je popsána asistovaná reprodukce a náhradní rodinná péče. Zahrnuje i cvičení dle metody L. Mojžíšové, lázeňskou péči, alternativní možnosti léčby a bezdětnost. Věnuje se komunikaci infertilního páru s okolím. Zmíněn je také psychosociální dopad nedobrovolné bezdětnosti Cílem bakalářské práce bylo zmapovat reakce okolí infertilního páru na jejich diagnózu a následnou terapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda tyto páry mají potřebu sdělit diagnózu a průběh léčby svému okolí a jakou reakci od něj očekávají. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat se uskutečnil pomocí semistrukturovaných rozhovorů s páry, které ve své minulosti řešili problém nenaplňujícího se rodičovství. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm partnerských dvojic a jedna žena. Získaná data byla vyhodnocena pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Bylo zjištěno, že infertilní pár u laického okolí vnímá zájem o léčbu pomocí asistované reprodukce, o její možnosti a průběh, ale také o finanční náročnost. Adopce je z pohledu veřejnosti považována za hrdinství, charitu nebo za bláznovství. Výzkum ukázal, že ženy z infertilního páru mají větší potřebu než muži sdílet se svými blízkými diagnózu neplodnosti i možnosti jejího řešení. Od svého okolí očekávají pomoc v podobě opory, pochopení a možnosti sdílet své zkušenosti, které na cestě za dítětem získali. Tato zjištění zodpověděla výzkumné otázky a oba stanovené cíle tak byly splněny. Bakalářská práce by mohla být využita studenty porodní asistence, porodními asistentkami i infertilními páry jako zdroj informací o úskalích komunikace mezi nedobrovolně bezdětným párem a jeho okolím.