Tři podoby železniční novely: Neruda, Lier, Geislová

Abstract

Práce je zaměřena na téma krajiny a její recepce v průběhu 19. století autorem a čtenářem. Zabývali jsme se zkušeností, jak ji získáváme a jak se proměňuje. Zabývali jsme se také tím, že skutečná příroda nejde reprodukovat a pokaždé obsahuje i naši interpretaci. Uváděli jsme také, že autor do krajiny vkládá své myšlenky a krajina tak získává nový význam. Poté jsme uvedli vývoj znázornění krajiny skrze jednotlivé styly 19. století. Nejvíce jsme se zaměřili na vlastenectví promítnuté do krajiny. Potom jsme psali o železnici a různými názory na ni ve světě reálném a v literatuře. V literatuře jsme poté vymezili nejčastější motivy. Práci jsme zakončili analýzou textů od Jana Nerudy (Trhani, Kassandra), Jana Liera (Hop-lá!, Na rozhraní) a Irmy Geisslové (Lid na železnici). V analýze jsme uvedli, jakým způsobem autoři psali a v čem se lišili.