Stabilní izotopy uhlíku v letokruzích smrku jako marker napadení stromu patogenní houbou.

Abstract

Stromy jsou dlouho žijící rostliny, které pro svůj růst využívají uhlík ze vzduchu, vodík a kyslík z půdní vody. Tyto složky ukládají do dřeva, kde zůstávají uchovány po tisíciletí. Růst stromu je ovlivněn prostředím, ve kterém roste, a to zejména teplotou a srážkami. Tyto faktory májí vliv na stomatální vodivost a rychlost fotosyntézy, která rozhoduje o zastoupení stabilních izotopů uhlíku (13C/12C) ve dřevě stromu. Tato práce porovnává zastoupení stabilních izotopů uhlíku v letokruzích smrku napadeného václavkou a ve smrku, který nejeví známky napadení. Hypotéza práce je založena na rozdílné frakcionaci izotopů uhlíku během fotosyntézy u napadeného a ?zdravého? smrku. Rozdílná izotopová frakcionace může být u napadeného smrku způsobena vodním deficitem, který václavka ve stromu vytváří. Napadený smrk brání úbytku vody tak, že uzavře průduchy, a to může vést ke snížení koncentrace CO2 uvnitř jehlic a k vyšší hodnotě ?13C (obohacení o těžší izotop uhlíku) v biomase letokruhů. Analýza stabilních izotopů uhlíku (IRMS) byla provedena v letokruzích čtyř párů smrků, kdy každý pár obsahoval smrk napadený václavkou a smrk, který nejevil známky napadení. Byl analyzován poměr izotopů uhlíku u jarního dřeva, letního dřeva a celého ročního přírůstku. V rozporu s hypotézou nebyl nalezen jednoznačný rozdíl v izotopovém složení mezi napadenými smrky a smrky, které nejeví známky napadení.