Stavba Orlické přehrady a její dopad na život lidí v zátopových oblastech

Abstract

Stavba Orlické přehrady a její dopad na život lidí v zátopových oblastech Hlavní stavba druhé vládní pětiletky Orlická přehrada, jež se začala budovat v roce 1954 a dokončena byla o devět let později, slouží v předkládané práci jako fenomén, který výrazně vstoupil do života mnoha tisíců lidí. Jednak tím, že jim vzal domov, jednak tím, že jim dal práci. Práce sleduje oba dva tyto pohledy, jež se navíc mnohdy prolínají, a zasazuje je do Československa padesátých let 20. století. Metodou mikrohistorie, umožněnou zachycením vzpomínek několika pamětníků, je nejprve pozornost obrácena na průběh událostí před i po zatopení povltavského údolí. Na získávání informací o přehradě, na výkup nemovitostí, na stěhování a následný život bez řeky. Mapování atmosféry v zátopové oblasti je přerušeno kapitolou Na přehradě, která sleduje události na stavbě, postupující práce, každodenní život stavbařů, snahy o vnášení idejí komunismu mezi dělníky, vztahy přehrady s okolím a její prezentaci navenek. Práce se tak snaží otevřít dosud opomíjené téma velkých socialistických staveb, které byly jedním z hlavních pilířů propagandy tehdejšího režimu.