Obraz Polsko-litevského stávu a Moskevského velkoknížectví v raně novověkém zpravodajství české šlechty (1450-1618)

Abstract

Disertační práce je věnována otázce, jakou představu si mohli o zemích středovýchodní Evropy vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka se zaměřila především na psané noviny, které v raném novověku představovaly vlivné zpravodajské a komunikační médium. Vznikly v polovině 15. století a ihned se začaly těšit velké oblibě na dvorech panovníků a vyšší šlechty. Od poloviny 16. století si je předplácely také městské rady a církevní instituce. Prostřednictvím korespondence i ústní fámy se pak novinky dostávaly také k dalším vrstvám společnosti. Úpadkem začalo psané zpravodajství procházet až po polovině 17. století. Do té doby však existovalo paralelně vedle tištěného. Zatímco tištěné noviny a letáky se často soustřeďovaly na představení a komentář výjimečných událostí, přinášela psaná avíza pravidelné zprávy o dění, k němuž došlo v uplynulých týdnech. Autorka provedla podrobný výzkum tří sbírek psaných novin, které vznikly ve šlechtickém prostředí a jejichž těžiště spadá do druhé poloviny 16. století. Šlo o kolekce pánů z Rožmberka, z Hradce a Lobkoviců. Zvláště po Rožmbercích se dochovalo více než 1000 zpravodajských materiálů, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Při práci s jednotlivými novinami si autorka kladla otázku, kterým z událostí, k nimž došlo v Polském království, Litevském velkoknížectví či Moskevském velkoknížectví, věnovali zpravodajové pozornost. Zamýšlela se nad tím, v jakém duchu byly zprávy napsány a které informace o vládcích, šlechticích, měšťanech i prostých obyvatelích jednotlivých oblastí východní Evropy přinášely svým čtenářům. Pod vlivem těch metodologických směrů, jež se zabývaly uchopením jinakosti při střetu odlišných kultur, popisovala, jakými proměnami procházelo vnímání zemí středovýchodní Evropy od konce 15. do počátku 17. století. Sledovala tak zrod některých stereotypních představ, jež přetrvaly po staletí. Zabývala se však také otázkou, jak na předkládané novinky reagovali jejich příjemci. Kromě postižení obrazu Polsko-litevského státu a Moskevského velkoknížectví v dobových novinách se proto cílem disertační práce stalo též nahlédnutí do problému recepce a interpretace zpráv v prostředí šlechtického dvora.