Možnosti využití kyseliny peroctové v terapii amura bílého (Ctenopharyngodon idella)

Abstract

Cílem této studie bylo zhodnotit vliv dvou odlišných terapeutických koncentrací kyseliny peroctové na vybrané hematologické a biochemické ukazatele u amura bílého (Ctenopharyngodon idella). Ryby byly náhodně rozděleny do akvárií a byly vystaveny koncentracím 0 mg.l-1 KPO (kontrolní skupina), 1,0 mg.l-1 KPO (skupina P1) a 3,0 mg.l-1 KPO (skupina P2). Téměř totální úhyn ryb byl pozorován v koncentraci 3,0 mg.l-1 KPO v průběhu terapie ve srovnání se skupinou P1 a neléčenou kontrolní skupinou, kde nebyl pozorován žádný úhyn. Po ukončení pokusné expozice ryb kyselině peroctové, bylo přistoupeno k odběru vzorků krve. Tyto vzorky krve byly vyšetřeny za účelem stanovení hematologických a biochemických ukazatelů. Na podkladě těchto vyšetření nebyly zjištěny statisticky významné (p<0,05) změny v hematologickém profilu krve ryb vystavených koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Pohárkové buňky byly zmnožené a zvětšené, což způsobila expozice kyselině peroctové. V biochemickém profilu krve ryb byly zjištěny statisticky významné změny (p<0,01) ve třech ukazatelích po expozici ryb koncentraci 1,0 mg.l-1 KPO. Změněné byly následující ukazatele: aspartátaminotransferáza, kreatinkináza a laktátdehydrogenáza. Statisticky nevýznamná změna (p<0,05) v hematologických ukazatelích poukazuje na minimální negativní vliv doporučované terapeutické koncentrace (1,0 mg.l-1 KPO) na zdravotní stav C. idella.