Venkovské vdovy a jejich postavení v rámci rodinných a sociálních struktur. Situace na panství Nový Rychnov v první polovině 19. století

Abstract

Předkládaná práce se na příkladu panství Nový Rychnov zabývá postavením vdov v první polovině 19. století. Využity byly prameny církevní a vrchnostenské provenience, především matriky, zpovědní seznamy, zápisy gruntovních knih, svatební smlouvy a pozůstalostní řízení. Jako základní metodologické východisko byla zvolena mikrohistorická metoda výzkum. První kapitoly se zabývají postavením vdov v obecné rovině na základě demografické statistiky a v kontextu dobových právních norem. Nebyla opominuta ani otázka postavení ženy ve venkovské rodině a reflexe vdovství tehdejší společností. Pozornost byla soustředěna na způsob, jakým venkovské vdovy řešily svou situaci po smrti manžela. Před ovdovělou ženou se otvíraly čtyři možnosti: nový sňatek, samostatné vedení usedlosti, odchod na výměnek, nebo do podruží, přičemž postavení ovdovělé ženy se mohlo během času změnit. Tyto čtyři alternativy se staly východiskem další analýzy v následujících kapitolách. Jednotlivé kapitoly nejprve shrnují dosavadní bádání a výsledky statistiky. Poté byla pozornost přesunuta k analýze případů konkrétních žen, která prokázala existenci osobních strategií vdov. Venkovské vdovy byly schopné posoudit svou aktuální rodinnou, finanční a majetkoprávní situaci a přizpůsobit jí své rozhodování. Postup žen vždy závisel na okolnostech jejich ovdovění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, z jakých důvodů ženy volily odlišná řešení své nové životní situace. Analýza životních osudů jednotlivých žen ukázala, že v postupu vdov se odrážely určité vzorce chování a jednání, ale zároveň zde byl dostatek prostoru pro individuální strategie. Předkládaná práce poukazuje na rozdíly mezi vdovami a utvářením jejich životů poté, co ztratily manžela, a dokládá, že problematiku venkovského vdovství tedy nelze zužovat na výsledky statistiky.