Alternativní směry ve výživě

Abstract

Trendem dnešní doby je vést společnost ke zdravému životnímu stylu s důrazem na vyváženou stravu. Tato skutečnost je masově podporována propagací v médiích - internet, televize, tištěné publikace. Zastánci alternativního stravování se tohoto faktu snaží využít a prosadit svůj životní styl mezi většinovou společnost. Cílem práce bylo zmapovat nutriční zvyklosti a životní styl alternativních strávníků. Pro výzkum byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Co je příčinou přechodu od běžného stravování k alternativním směrům ve výživě? 2. Jaká omezení přináší alternativní strava v každodenním životě? 3. Jaké změny v sociálním postavení svým vyznavačům přinesla alternativní strava? Pro získání požadovaných informací, byl využit kvalitativní výzkum za pomoci hloubkového rozhovoru, vedený převážně s vegetariány a vegany. Celkem bylo Pro získání požadovaných informací, byl využit kvalitativní výzkum za pomoci hloubkového rozhovoru, vedený převážně s vegetariány a vegany. Celkem bylo uskutečněno 13 rozhovorů. 8 dotazovaných preferovalo vegetariánskou stravu, 5 respondentů stravu veganskou. Dotazované osoby byly získány pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány na diktafon, poté doslovně přepsány. Všechny dotazníky se odehrály v Českých Budějovicích.uskutečněno 13 rozhovorů. 8 dotazovaných preferovalo vegetariánskou stravu, 5 respondentů stravu veganskou. Dotazované osoby byly získány pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány na diktafon, poté doslovně přepsány. Všechny dotazníky se odehrály v Českých Budějovicích.Rozhovory se zaměřovaly na důvody přechodu na alternativní stravu, s tím spojeným sběrem informací o daném typu stravování a na změnu zdravotního stavu po změně "klasické" stravy na alternativní. Další otázky byly směřovány na spokojenost s alternativní stravou, její finanční náročnost, dostupnost v obchodech, zaměstnání, popřípadě ve školách. Poslední téma, kterému byla věnována pozornost, se týkalo změny sociálního postavení po změně stravování, a to jak v širším okruhu známých, tak rodině. Také jsme se v této části dotazovali na názor respondentů na problém přijetí alternativního stravování většinovou společností. Výzkum obsahoval i otázky geografické, zaměřené na věk, pohlaví a dosažené vzdělání dotazovaných. Získané rozhory byly následně zaznamenány metodou papír a tužka. Pro potřeby analýzy dat jsme stanovili následující kategorie: Obecné informace od alternativních strávníků, Omezení způsobená alternativní stravou a Změna v sociálním postavení. K výše uvedeným kategoriím byly vytvořeny podkategorie obsahující kódy nejdůležitějších dat, které se v rozhovorech vyskytly. K dosažení přehlednosti těchto kódů, byla vytvořena barevná schémata. Z rozhovorů vyplývá, že více jak polovina dotazovaných přešla k alternativní stravě z etických důvodů. Velkou motivací se ukázala také snaha o minimalizaci ekologické stopy. Výsledky dále ukázaly, že nejčastěji používaným zdrojem informací je internet, kvalita sortimentu alternativních potravin hodnocena převážně kladně, objevily se zmínky o finanční náročnosti. Většina dotazovaných se shodovala v názoru na nedostatečnou nabídku alternativních pokrmů v restauračních zařízeních, jejich minimální dostupnost na pracovištích nebo školách. Z odpovědí části respondentů vyplynulo, že majoritní společnost je přijímá spíše skepticky, zároveň se objevily náznaky zvyšující se akceptace vyznavačů alternativní výživy. Názory rodiny a známých na alternativní stravu se ukázaly velmi různorodé. Objevily se reakce negativní, tak známky podpory.