Modely diakonské služby ve vybraných náboženských společenstvích v ČR

Abstract

Starost o duchovní stav a sociální zázemí členů jakéhokoliv náboženského seskupení, v kterémkoliv místě světa, by měla být naprosto přirozenou a automatickou záležitostí. Skutečnost, že se tato činnost liší nejen mezi církvemi a náboženskými skupinami, ale že se někdy může lišit i uvnitř samotných společenství, je věc naprosto pochopitelná. V této práci jsou shromážděny postřehy z diakonské / pastorační praxe v některých vybraných náboženských společenstvích v České republice. Závěrečné dvě kapitoly shrnují sebrané výsledky a snaží se naznačit, jakým způsobem by bylo možné je převést do stávající praxe.