Cestopis Jiřího Tektandera z Jablonného

Abstract

Současná literární historie vyzdvihuje z humanistické cestopisné literatury především díla psaná v českém jazyce. V pozadí, anebo zcela opomíjeny zůstávají cestopisy v jazycích cizích, ačkoli jejich poznávací funkce není nijak oslabena. Předkládaná práce se snaží tento způsob nazírání alespoň částečně narušit a včlenit do české literární tradice dílo českého cestovatele psané v německém jazyce. Jiří Tektander z Jablonného, autor cestopisu, zaznamenal zážitky a postřehy z diplomatické mise, kterou vyslal Rudolf II. k perskému šáhu Abbásovi Velikému v roce 1602. Tektander se stal prvním Čechem, který navštívil a popsal Perskou říši a Arménii. Byl zároveň jediným Rudolfovým vyslancem ze tří vypravených poselstev, který dalekou cestu přežil. Ve své době se analyzované dílo těšilo značné oblibě a dočkalo se dalších dvou vydání. V důsledku pobělohorských událostí však upadlo v zapomnění. Cílem práce je tedy jisté obrození Tektanderova cestopisu a zároveň snaha o jeho přijetí do pomyslné vytříbené skupiny českých humanistických děl. Práce se pokouší zmapovat trasu císařského poselstva, prozkoumat navštívené lokality, porovnat zaznamenaná fakta s realitou a v neposlední řadě vše zasadit do historického kontextu.