Osamělost jako krizový faktor ve stáří z pohledu sociální práce v domovech pro seniory

Abstract

Práce se zabývá osamělostí ve stáří z pohledu sociální práce v domovech pro seniory. Teoretická část popisuje osamělost z pohledu psychologie, sociologie i sociální psychologie. Dále je zaměřena na životní krize a jejich psychologické aspekty. poslední část je věnována stáří jako poslední etapě ontogenetického vývoje a seniorům jako adresátům sociální práce v domovech pro seniory. praktická část obsahuje charakteristiku práce sociálního pracovníka v domově pro seniory. Popisuje nabízené aktivizační činnosti, jejich možný vliv na osamělost v pobytovém zařízení. V domově pro seniory mají klienti řadu možností, jak vyplnit čas v novém domově. Je zde i prostor na otevření se a sdělování svých pocitů a zážitků. Přes veškeré nabídky zaměstnání nemůže domov pro seniory plně nahradit pobyt v dobře fungujícím rodinném prostředí.