Vliv délky laktace na reprodukční užitkovost prasnic

Abstract

Cílem diplomové práce bylo analyzovat vliv délky laktace 21 dní (roky 2013 až 2015) a 28 dní (roky 2016 až 2019) na ukazatele reprodukce prasnic ve vybraném chovu. Při odstavu selat ve 28 dnech byl průměrný počet všech narozených selat (15,0 selat) o 0,5 selete, počet živě narozených selat (13,5 selat) o 1,0 sele a počet odstavených selat (11,5 selat) o 0,7 vyšší než při odstavu ve 21 dnech Průměrný počet živě narozených selat byl zaznamenán nejvyšší v roce 2019 (14,0 selat). Byl o 1,6 selete (P < 0,05) vyšší ve srovnání s rokem 2013, kdy byl zaznamenán nejnižší počet (12,4 selat). Nejvyšší průměrný počet selat byl na 4. vrhu (13,5 selete) a nejnižší byl na 7. vrhu (12,2 selete). Rozdíl byl 1,3 selete (P < 0,05). Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat měly prasnice plemene large white (13,2 selete). Byl o 0,8 selete vyšší ve srovnání s nejnižším počtem zaznamenaným u prasnic plemene landrase (12,4 selete). Prasnicím LW L (13,1 selat) se narodilo o 0,6 selete více selat než prasnicím kombinace L LW (12,5 selat). Průměrný věk prasniček při prvním porodu byl 360,1 dne. Korelační koeficienty mezi věkem prasniček při prvním porodu a počtem všech a živě narozených selat byly hodnoceny jako nízké, statisticky nevýznamné. Prasnicím s délkou březosti 114 dní se narodilo o 0,8 selete více (P < 0,05) než prasnicím s délkou březosti 115 dní. Prasnice s délkou mezidobí 146 dní vykázaly o 0,2 selete vyšší průměrný počet živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi, u kterých bylo mezidobí 115 dní. U prasnic s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny byl zjištěn vyšší průměrný počet živě narozených selat o 0,5 selat (P < 0,05) ve srovnání s prasnicemi, u kterých byl interval od odstavu do říje 5 dní.