Metodické přístupy k vyšetření lymfoidních tkání jeseterů

Abstract

Předkládáme výsledky studií, které byly získány v průběhu doktorského studia a jsou shrnuty v disertační práci. Výzkum se zaměřil se posouzení různých metodických přístupů při vyšetřování lymfoidních tkání u jeseterů. Jeseteři se na Zemi vyskytují již více než 200 milionů let. Přežití do současnosti jim umožnil dobře vyvinutý a fungující obranný systém, zajišťující odolnost vůči mnohým negativním faktorům. Jeseteři jsou známí poměrně velkým genomem a náchylností k polyploidizačním událostem. Je známo, že v evoluci jeseterovitých ryb se uskutečnily tři celogenomové duplikace, označované jako 3R hypotéza (3 rounds hypothesis). Na základě této znalosti je možno jeseterovité ryby členit do různých ploidních skupin, s tím pak souvisí i rozdílné počty chromozómů u zástupců jednotlivých skupin. V naší práci jsme vyšetřili hematopoetické a lymfoidní tkáně u jeseterů. Studie byly prováděny na zástupcích jednotlivých ploidních úrovní: jeseter malý (Acipenser ruthenus) byl vybrán jako zástupce diploidní skupiny (2n), jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii) jako zástupce tetraploidní (4n) a jeseter krátkorypý (Acipenser brevirostrum) jako představitel hexaploidní skupiny jeseterů (6n). U jesetera malého a jesetera krátkorypého jsme provedli histologické vyšetření hematopoetických a lymfoidních tkání. Tkáně byly klasicky zpracovány a obarveny hematoxylinem a eozinem. K bližší typizaci jednotlivých typů buněk jsme následně u vybraných tkání použili doplňující histologická barvení. Při vyšetření thymu jsme ve dřeni objevili Hassallova tělíska. Podle dostupných informací je naše sdělení považováno za první popis Hassallových tělísek v thymu jeseterů. Následovala studie, která se zabývala imunohistochemickým vyšetřením thymu juvenilního jesetera malého. K vyšetření jsme použili komerčně dostupné protilátky, běžně používané v humánní medicíně a diagnostice, konkrétně pak širokospektrý cytokeratin, vimentin, S-100 protein, leukocyte common antigen (LCA, CD45), CD3. Pozitivní výsledky jsme zaznamenali při vyšetření širokospektrého cytokeratinu, vimentinu a S-100 proteinu, zatímco vyšetření LCA a CD3 přineslo negativní nebo neprůkazné výsledky. Výsledky ukazují na možnost použití některých komerčně dostupných protilátek při vyšetřování tkání ryb, zároveň však poukazují na nutnost vývoje druhově a tkáňově specifických rybích protilátek. Hematologické vyšetření, především pak stanovení parametrů bílého krevního obrazu, představuje další z přístupů umožňující posouzení lymfoidních tkání u jeseterů. Odběr krve je ve srovnání s histologickým vyšetřením technicky jednodušší a dostupnější. Stanovení celkového počtu bílých krvinek a diferenciálního rozpočtu pak přináší důležité ukazatele celkového zdravotního stavu ryb. Naše studie se zaměřila na sledování parametrů bílého krevního obrazu a jejich změn v průběhu jednoho roku u zástupců tří různých ploidních úrovní jeseterů. Měsíčně jsme u deseti jedinců různých ploidních úrovní vyšetřili parametry bílého krevního obrazu. Získaná data ukázala, že ploidní úroveň ovlivňuje celkový počet leukocytů a podílí se na morfologických jaderných změnách granulocytů a lymfocytů. Naopak sezónní změny bílého krevního obrazu jsou závislé více na druhu jesetera a vlivech vnějšího prostředí než na ploidní úrovni. Vyšetření bílého krevního obrazu (stanovení celkového počtu leukocytů a diferenciálního rozpočtu) a histologické vyšetření tkání, a to včetně technicky náročnější imunohistochemie, představuje hlavní metodické přístupy při posuzování lymfoidních orgánů a imunitního stavu jeseterů. Metody mohou být používány v ichtyologických laboratoří a výstupy jednotlivých vyšetření představují důležité ukazatele při posuzování celkového zdravotního stavu ryb.