Jak se sociální pracovníci orientují v Kultuře chudoby

Abstract

Diplomová práce se zabývá tím, jak se sociální pracovníci orientují v Kultuře chudoby po psychosociální stránce, jakým směrem směřují svoji intervenci a zda je terapeutické paradigma součástí řešení. Celá práce je od začátku propojena s empirickými poznatky z vlastního kvalitativního šetření. Respondenty byly sociální pracovníci ze státního i neziskového sektoru pracující s klienty identifikovatelnými jako zástupce Kultury chudoby. Práce se dále zabývá psychosociálními aspekty, které nejvíce ovlivňují člověka, a to už od dětství. Mezi takové aspekty patří stres, transgenerační přenos, psychosociální dopady nezaměstnanosti, attachementu, a efekt zvaný time-discounting. V neposlední řadě je popsáno terapeutické paradigma a podrobná metodologie výzkumu.