Vliv omamných látek na centrální nervovou soustavu

Abstract

Mezi omamné látky patří látky různého původu, které primárně působí na centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. V této bakalářské práci je rešeršním způsobem zpracováno téma především halucinogenních látek. Intoxikace těmito látkami připomíná stavy transu, snění nebo meditace, kterých je využíváno k rekreačním i rituálním a náboženským účelům po celém světě. Klasifikovat omamné látky je možné z nejrůznějších hledisek, například původu a chemického složení, účinku na centrální nervovou soustavu, legislativy a další. K užívání omamných látek dochází již od období paleolitu (2 500 000 př. n. l. - 8 000 př. n. l.). Užívání se liší v různých kulturách, omamná látka běžně užívána v jedné kultuře, může být v jiné kultuře zcela neznámá či neužívána. Využití a obliba v rituálních zvycích se liší v rámci jednotlivých kultur i napříč kontinenty. V bakalářské práci je podrobně popsán a vysvětlen mechanismus účinku a projevy intoxikace šesti látkami s halucinogenními účinky ibogainu, tropanových alkaloidů, alkaloidů Harmaly mnohodílné, psilocybinu, dimethyltryptaminu a meskalinu. Poznatky o halucinogenních látkách jsou doplněny o kulturní a historické souvislosti.