Sledování kvality školního stravování a posouzení stravovacích návyků a jejich změn u starších žáků na vybrané základní škole

Abstract

Diplomová práce byla řešena na Základní škole T. G. Masaryka v Blatné ve školním roce 2009/2010. Cílem práce bylo, po dohodě s vedením školy, posoudit potravinovou a nutriční skladbu obědů dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení bylo soustředěno na žáky páté, sedmé a deváté třídy. Po sběru jídelních lístků za školní rok 2009/2010, byly obědy analyzovány v počítačovém programu NutriDan. Potom porovnány s potřebnou normou pro školní mládež, která udává, že školní oběd obsahuje 35 % z celkové denní doporučené výživové dávky (DDD). Dále byla zjištěna pestrost jídelních lístků podle návrhu Ministerstva zdravotnictví ČR, která je založena na střídání pokrmů v měsíci. Pro výzkum stravovacích návyků děti byla použita dotazníková metoda. Dotazník, týkající se stravovacích návyků dětí, byl sestaven za účelem rozboru zvyklostí dětí s cílem poukázat na převládající chování dětí při stravování doma a ve škole. V poslední části byly statisticky vyhodnocené sestavené tři testovací hypotézy. Z vyhodnocení jídelních lístků bylo stanoveno, že z energetického plnění pro oběd, které činí v průměru 35 % z celkové denní výživové dávky, dosáhly dívky z 5. třídy, u nichž bylo průměrné energetické plnění dokonce 38 % a dívky ze 7. třídy, kde bylo průměrné plnění na úrovni 35 %. Ostatní nesplňovali denní doporučenou dávku energie. Plnění bílkovin bylo ve třech třídách nadlimitní. U žáků 5. třídy se doporučený denní příjem bílkovin pohyboval v rozmezí 92-151 % (průměr byl 103 %), u žáků 7. třídy se pohyboval v rozmezí 70-114 % DDD (průměr byl 80 %) a u žáků 9. třídy se příjem bílkovin pohyboval v rozmezí 53-95 % DDD. Doporučená denní dávka tuků byla překročena ve všech třídách mimo chlapců z 9. třídy. U chlapců z 5. třídy se rozmezí pohybovalo 34-69 % DDD (průměr byl 42 %), u dívek, v 5. třídě bylo rozmezí 39-79 % DDD (průměr byl 48 %). Chlapci ze 7. třídy měli plnění mírně nadlimitní, jejich rozmezí bylo 29-58 % DDD (průměr činil 36 %), u dívek z téže třídy bylo rozmezí 36-72 % DDD (průměr činil 44 %). U dívek z 9. třídy se rozmezí pohybovalo 30-46 % DDD (průměr byl 37 %), ovšem u chlapců z 9. třídy se rozmezí pohybovalo 24-37 % DDD (průměr byl pouze 30 %). Plnění sacharidů ve všech třídách bylo nevyhovující. Žáci 5. třídy měli rozmezí 23-36 % DDD (průměr byl 28 %). U školáků ze 7. třídy bylo rozmezí 20-33 % DDD (průměr byl 25 %). Rozmezí u žáků 9. třídy bylo 18-33 % DDD (průměr činil 23 %). Nízký příjem potravinové vlákniny odhalila analýza jídelních lístků pouze u žáků 9. třídy, kde se rozmezí pohybovalo 21-41 % DDD (průměr byl 29 %), v ostatních třídách byl příjem vlákniny optimální. Ze sledovaných minerálních látek, bych zmínila nedostatečný příjem vápníku. U žáků 5. třídy byl vápník hrazen nejvýše na 25 % DDD, u žáků 7. třídy na 23 % DDD. U žáků 9. třídy hrazení vápníku nepřesáhlo 22 % DDD. U sledovaných vitamínů bylo zjištěné zvýšené plnění zejména B6 a B12.Z posouzení pestrosti byla zjištěna nedostatečná frekvence drožďové polévky a luštěninových polévek, malé zastoupení ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso a houskové, bramborové knedlíky byly zastoupeny více, než se doporučuje. Pomocí testovacích hypotéz bylo shledáno, že pitný režim není dostatečný a pravidelná snídaně nemá vliv na BMI dotazovaných. Vliv pohybové aktivity na pohlaví respondentů byla prokázána pouze u žáků sedmé třídy. V ostatních třídách nebyl prokázán vliv pohlaví na pohybovou aktivitu.