Děti minoritních skupin a jejich aktivity v Salesiánských střediscích v Teplicích a Českých Budějovicích

Abstract

Ve volném čase dělá člověk takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu a odpočinek. Tyto činnosti si svobodně volí. Hlavní funkcí volného času je funkce psychologická, sociální, terapeutická a ekonomická. Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je jeho pedagogické ovlivňování. Volný čas dětí a mládeže je zároveň rizikovým faktorem. Zanedbání pedagogického ovlivňování volného času by mělo své nedozírné následky, což dokazuje narůstající závislost mladé generace na drogách a hracích automatech. Děti minoritních skupin (u nás především romské děti) jsou ve svém volném čase pedagogicky ovlivňovány především v Salesiánských střediscích mládeže. Tato střediska vycházejí z přesvědčení, že volnočasové aktivity této ''jiné'' mládeži musí nabízet jinými formami. Taková forma musí akceptovat sociální struktury mladých, tedy přirozené party, do kterých se mladí sdružují a nabídnout jim prostory pro jejich setkávání v rodinné atmosféře, kde se budou cítit svobodně. Romská populace, i když její počet stále roste, je menšinou, která se výrazně liší od ostatních národů a národností svou rasovou odlišností, etnickými atributy, krajní chudobou a diametrálně odlišným způsobem života. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, do jaké míry vytváří Salesiánská střediska mládeže v Teplicích a v Českých Budějovicích podmínky pro smysluplné trávení volného času dětí minoritních skupin, zda je nabídka volnočasových aktivit pro tyto děti dostatečná a jak se přihlíží k mentalitě těchto etnik. Zajímá mě také, kterým aktivitám dávají tyto děti přednost a proč. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1. zní: ''Většina aktivit je ovlivněna mentalitou klientů, podílejí se na tvorbě programu'', hypotéza č. 2 zní: ''Děti minoritních skupin se více zapojují do příležitostných a spontánních zájmových činností než do pravidelné zájmové činnosti'' a hypotéza č. 3 zní: ''Děti minoritních skupin jsou zapojeny především do zájmových aktivit kulturních a sportovních. Málo se zapojují v oblasti přírodovědy a techniky.'' K získání potřebných informací k dané problematice jsem použila kvantitativní metodu dotazování. Zvolila jsem dvě techniky této metody, a to dotazník určený dětem minoritních skupin a řízený rozhovor s pedagogy volného času. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz jsem vyhodnocovala všechny otázky dotazníku i řízeného rozhovoru. Výzkum hypotézu č. 1 a č. 3 potvrzuje, hypotézu č. 2 vyvrací.