Selfmonitoring mladistvých s diabetes mellitus 1. typu

Abstract

Diabetes mellitus 1. typu je chronické, celoživotní onemocnění. Čím mladší dítě postihne, tím vážněji naruší jeho dětství. Přináší s sebou řadu změn, znamená ztrátu svobody a nezávislosti. Dospívání je u diabetika obdobím zhoršené kompenzace diabetu ve srovnání s obdobím před i po dospívání. Jedním z nejdůležitějších úkolů je proto pravidelný selfmonitoring. Ten je důležitý pro celkovou kompenzaci diabetu i klinické výsledky léčby. Jedná se o proces měření a monitorování vlastní glykémie nebo ketolátek v krvi, odpadu cukru a ketolátek v moči samotným pacientem. Umožňuje diabetikovi, aby se samostatně rozhodoval a orientoval ve svém onemocnění a dosáhl léčebných cílů. Rodičům mladých diabetiků pomáhá získat jistotu při péči o diabetes. Teoretická část bakalářské práce se zabývá problematikou vlastního onemocnění a selfmonitoringu. Cílem praktické části bylo zmapovat subjektivní náhled mladistvých diabetiků 1. typu na selfmonitoring a jejich úroveň samostatnosti při něm. Na základě vytčeného cíle byly stanoveny hypotézy, že mladiství diabetici vnímají selfmonitoring jako nepříjemný a nezvládají ho zcela samostatně. Tyto hypotézy se v provedeném výzkumu nepotvrdily. V práci byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování. Technikou výzkumu byl zvolen dotazník, předložený mladistvým diabetikům ve věku 13-18 let. K dotazníku byl zároveň přiložen dopis rodičům, který vyžadoval písemný souhlas s provedením výzkumu u jejich mladistvého potomka.