Klíšťová encefalitida - život s následky

Abstract

Tato bakalářská práce mapuje průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou od jeho počátku až po případné soužití pacienta s následky, které mu nemoc zanechala. Ixodes ricinus, drobný parazit přenášející onemocnění s názvem klíšťová encefalitida, se již nevyskytuje pouze ve volné přírodě, ale setkat se s ním můžeme i v městských parcích, nebo na našich zahradách. Každoročně se objevuje mnoho případů onemocnění touto nemocí napříč všemi věkovými skupinami. Jedná se o zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy způsobené viry. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh, kdy první fáze probíhá pod obrazem běžné jaro-letní chřipky s různě dlouhou klidovou fází, a poté přichází exacerbace a druhá fáze onemocnění. V této fázi se nemocný potýká s vysokými teplotami, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a možná je i přítomnost zvracení a poruchy vědomí. Určení správné diagnózy přichází na základě odběru mozkomíšního moku prostřednictvím lumbální punkce. Pacienti s potvrzenou klíšťovou encefalitidou jsou hospitalizováni na infekčním oddělení, ne z důvodu šíření nákazy, ale pro zkušenosti lékařů při léčbě. Zde jsou izolováni na pokojích, což může mít neblahý vliv na jejich psychiku. Léčba následuje i po propuštění z nemocnice a často trvá i několik měsíců. Cílem této práce bylo zmapovat průběh onemocnění od jeho počátku přes dobu strávenou na nemocničním lůžku, domácí rekonvalescenci až po současnost. Neméně důležitou součástí procesu znovunavrácení zdraví je i všeobecná sestra, a proto se tato práce snaží popsat její úlohu u pacientů s klíšťovou encefalitidou. Vzhledem k tomu, že vedle nespecifické prevence existuje i prevence specifická v podobě účinného očkování, bylo dalším cílem ověřit proočkovanost na vzorcích obyvatel v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu a obě tyto skupiny respondentů porovnat. Výzkumné šetření bakalářské práce probíhalo od srpna 2015 do dubna 2016 za pomoci kombinace kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní data byla získána prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru s devíti respondenty, jenž byli získáni prostřednictvím sociální sítě za pomoci geatkeepers. Kvantitativní data byla nashromážděna za pomoci krátké ankety distribuované v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu. Výsledky kvalitativní části byly zpracovány prostřednictvím kódování a sestavení přehledných diagramů, ze kterých jsou na první pohled zjevné odpovědi jednotlivých respondentů. Patrný je i celý průběh onemocnění až po současnost. Data z kvantitativní části byla přepsána do tabulek a následně statisticky vyhodnocena. Na základě výsledků můžeme porovnat četnosti očkování jednotlivých skupin a určit zacílení kampaně na ochranu zdraví proti klíšťové encefalitidě.