Scholastické předpoklady Descartových důkazů Boží existence v Meditacích o první filosofii

Abstract

Práce se zabývá zkoumáním tradičních scholastických předpokladů, které jsou obsaženy v nauce Reného Descarta o důkazech Boží existence, formulovaných v díle Meditace o první filosofii. První část práce se zabývá dvěma aposteriorními důkazy. Nejdříve jsou oba popsány a v další části je ukázáno, jaké tradiční předpoklady v sobě obsahují. Největší ovlivnění nacházíme v oblasti kauzality, kde Descartes přebírá od svých předchůdců část nauky o simultaneitě příčin, účinných příčinách per se a souhlasí s teorií o nemožnosti nekonečného regresu příčin, kterou v podstatě ještě doplňuje. V druhé části, která se zabývá samotným ontologickým důkazem Boha, se ukazuje, že k plnému pochopení této teorie je nezbytná nauka o distinkci rozumu mezi esencí a existencí, kterou rozpracoval Francisco Suárez. Bez tohoto rámce ústí Descartův ontologický argument do mnoha problémů a nesmyslů.