Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie

Abstract

Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.