Zdravotní a psychosociální aspekty mentální anorexie u pacientů v remisi

Abstract

Praktická část bakalářské práce si klade za úkol naplnění dvou cílů. Prvním cílem bylo zmapovat, zda zvládnutý boj s mentální anorexií se nějak promítá do života vyléčených žen, a pokud ano, pak jak. Druhým cílem bylo zjistit u cílové populace názory na možnosti využití metod a technik sociální práce při podpoře jejich začlenění do běžného života. Pro dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak ovlivnila mentální anorexie současný život žen, které trpěly touto nemocí? Jak může sociální pracovník podpořit pacienty v remisi při začlenění do běžného života? Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. K získání dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s dospělými ženami, které překonaly akutní fázi anorexie, jsou v remisi a začleňují se do běžného života. Rozhovor byl veden "tváří v tvář." Další metodou získávání dat bylo pozorování. Zkoumanou skupinou bylo pět žen. Jednotlivé rozhovory s nimi byly vedeny v zimě 2016. Metodou zpracování dat byla tvorba biografií a dále kvalitativní obsahová analýza dle Zakotvené teorie (grounded theory). Výsledky prezentuji dvojím způsobem, první část jsou příběhy žen, druhá část jsou odpovědi na výzkumné otázky. Z výsledků výzkumu vyplývá, že mentální anorexie ve většině případů neovlivňuje nijak významně život vyléčených žen. Z výpovědí vyplývá, že tyto ženy pomoc sociálního pracovníka nežádají, a to zejména ze dvou důvodů. Ženy nevěděly, kde takovouto pomoc hledat, a také nebyly schopny přijmout pomoc od cizích lidí. Moje bakalářská práce by mohla sloužit jako informační materiál pro sociální pracovníky a pro odborníky v oblasti poruch příjmu potravy.