Aktivity a terapie za asistence psa (canisterapie) ve speciální pedagogice

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na canisterapii nebo aktivity a terapie za asistence psa, a to konkrétně v oblasti speciální pedagogiky. Cílem práce je zmapovat možnosti a limity aktivit a terapií za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálních pedagogů. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jakým způsobem probíhají aktivity a terapie za asistence psa ve školských zařízeních z pohledu speciálního pedagoga a jaké jsou jejich zkušenosti s těmito aktivitami a terapiemi. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se seznámíme se současným stavem v této oblasti. Je rozdělena na tři okruhy. V prvním okruhu jsou definovány základní pojmy canisterapie, historický vývoj, její metody a formy a specifikace canisterapeutického týmu. Druhý okruh je zaměřen na speciální pedagogiku, její dělení a druhy zařízení. Ve třetím okruhu dochází ke vzájemnému propojení canisterapie a speciální pedagogiky, zaměřuje se na děti s postižením jako na klienty canisterapie. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen speciálními pedagogy či vychovateli ze speciálních škol či školských zařízení v Jihočeském kraji. S respondenty byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor, jehož struktura byla sestavena na základě předem stanovených cílů a výzkumných otázek bakalářské práce. Z výzkumu vyplývá, že se ve speciálních školách a školských zařízeních využívají canisterapeutické metody AAA a AAT, forma bývá návštěvního charakteru, a to skupinová i individuální. Zkušenosti speciálních pedagožek a vychovatelek s canisterapií jsou pozitivní. Přínosy canisterapie jsou zpestření výuky, aktivizace dětí, uvolnění, relaxace, zlepšení motoriky a komunikačních dovedností či zvýšení sebevědomí dětí. Negativa canisterapie vidí v nedostatku canisterapeutických týmů.