Monitoring a regulace parazitického roztoče Varroa destructor v chovech včely medonosné (Apis mellifera

Abstract

Cílem diplomové práce bylo monitorovat parazitického roztoče Varroa destructor v závislosti na úlových mikroklimatických podmínkách u včely medonosné kraňské (Apis mellifera carnica). Ve třídenních intervalech byla posuzována míra napadení vybraných včelstev na různých stanovištích a současně bylo sledováno mikroklima v úlech. Monitoring probíhal od dubna do polovina října. Zároveň byl vyhodnocen vliv mikroklimatu na spad roztočů. V průběhu celého sledování byl zjištěn nejvyšší průměrný spad byl 2,08 roztoče za den u včelstev na stanovišti č. 1 a 2, naopak nižší 1,97 u stanoviště č. 3. Mezi stanovišti ovšem nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P > 0,05). Porovnáním měsíců sledování bylo zjištěno, v září bylo dosaženo nejvyššího průměrného denního spadu (3,03 roztoče za den), naopak nejnižšího v dubnu (0,41) (P 0,001). Míry závislosti (hodnoceny korelační analýzou) mezi spadem a mikroklimatickými podmínkami v jednotlivých včelstvech byly odlišné. Nejsilnější korelační závislost mezi spadem a teplotou v úle (r = -0,45, P 0,05) byla zjištěna u včelstva na stanovišti 2. Nízký korelační koeficient byl zjištěn u včelstva na stanovišti 1 (r = -0,17, P 0,05). Naopak na stanovišti č. 3 byla korelační závislost mezi úlovou teplotou a denním spadem velmi nízká a neprůkazná (r = 0,003, P > 0,05). Ze všech získaných údajů bez rozlišení stanoviště a měsíce byla potvrzena průkazná (P 0,05) korelační závislost mezi spadem a úlovou teplotou (r = -0,14), ale neprůkazná korelace mezi relativní vzdušnou vlhkostí v úle a spadem (r = -0,02, P > 0,05). Zjištěné výsledky prokázaly, že míra závislosti mezi úlovým mikroklimatem a vývojem (resp. spadem) populace kleštíka včelího je odlišná pro každé včelstvo. Sledování spadu mrtvých samiček kleštíka včelího je vhodným doplňkem diagnostiky napadení včelstva. Statistická analýza pak potvrdila, že s klesající teplotou v létě a podletí dochází k nárůstu populace kleštíka ve včelstvu a je nutné provádět tlumící zásahy, hlavně s ohledem na vývoj dlouhodobé zimní generace včel.