Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině

Abstract

Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.